Hamalčík o ústecké síle nebo Trávníčkovi. Kde si vyvětrá hlavu?
Foto: Jiří Koutník, hstrebic.cz
První ligu si krátce vyzkoušel v minulých dvou sezonách, letos se mezi jejími mantinely konečně pořádně zabydluje. Brankář Petr Hamalčík se šance v Ústí nad Labem zhostil velmi dobře a se Slovanem touží po postupu do play off.
Před závěrečnou fází základní části jste měli pár dní volna. Podařilo se vám načerpat nové síly?
Ano, dostali jsme nějaké volno. Po náročném programu z ledna to přišlo vhod. Během pauzy jsme měli i náročné tréninky, abychom měli fyzičku do zbytku sezony a případně také do play off.
Zápasový rozvrh posledních měsíců byl pořádně nabitý. Neměl jste toho už někdy plné zuby?
Osobně mám radši, když se hraje hodně zápasů. Je to lepší, než když se jen trénuje a je jich málo.
Na vašem Instagramu jsem se díval, že rád hrajete golf. To teď nejde, tak co nějaký aktivní odpočinek?
Golf zbožňuju, k hokeji je to skvělý doplněk. Hraju ho hrozně rád, ale teď v zimě si ho moc neužiju. V zimě jiné sporty moc nedělám, ale mám velkou zálibu v autech. Často se jezdím projíždět, je to pro mě mentální odpočinek.
Takže po nepovedeném zápase si vyvětráte hlavu na projížďce?
Přesně tak. Ale nemusí to být jen po špatném zápase, může to být kdykoliv. Je to takové vypnutí, vyčištění hlavy.
„Mám velkou zálibu v autech. Často se jezdím projíždět, je to pro mě mentální odpočinek.“
Zpátky k hokeji. Čeká vás ještě sedm zápasů základní části, které rozhodnou o postupu do předkola play off.
Už před sezonou jsme měli za cíl udržet se v postupové dvanáctce a teď to vypadá, že jsme na dobré cestě. Hlavně nesmíme polevit, konečně máme alespoň krátkou šňůru výher. Bylo by super jí ještě natáhnout a do konce sezony získat co nejvíc bodů.
Ono už pro vás teď začíná takové malé play off, ne?
Určitě, bude to vypjaté. Musíme bojovat a udělat všechno pro to, abychom si vyřazovací část zahráli.
Jak byste celkově zhodnotil aktuální ročník?
Z týmového hlediska ho hodnotím skvěle. Měli jsme část sezony, kdy se nám moc nedařilo, to bylo po měsíční korona pauze. Předtím jsme hráli dobrý hokej a vyhrávali jsme, přestávka nám neudělala moc dobře. Přišla série proher a nevypadalo to moc slibně, ale zase jsme se do toho dostali zpátky. Ukázali jsme, že tým má sílu a umíme si vyhovět. Podle mě hrajeme skvělý hokej.
Naťukl jste sérii porážek po restartu ligy. To bylo hodně důležité, že se vám ji podařilo přerušit, že?
Velice. Jsem hrozně rád za celý tým, že jsme se z toho dostali. Ukázali jsme, že se umíme dostat z nepříjemných situací. Máme mentální sílu, dokázali jsme se zvednout a začali jsme znovu vyhrávat.
Změnili jste něco konkrétního, nebo jste spíš věřili, že když budete pokračovat v tvrdé práci, tak se výsledky dostaví?
Říkali jsme si, že musíme pořád makat a ono to přijde. Tréninky vypadaly dobře, snaha a bojovnost tam byly. Šlo hlavně o to vydržet a počkat, až se to zlomí. Nezačít si říkat, že je všechno špatně. To by byla konečná.
Foto: kozel83.rajce.idnes.cz
Mluvil jste o tom, že tým má sílu. V čem ji vidíte?
Myslím, že v bojovnosti. Zkrátka hrajeme týmově a vyhovíme si.
Leckdy je to lepší, než když je mužstvo plné individualit…
To určitě. Když i starší hráči nevypustí jediný souboj a padají do střel, tak se to přenese na celý tým.
„Když i starší hráči nevypustí jediný souboj a padají do střel, tak se to přenese na celý tým.“
Zřejmě máte na mysli Michala Trávníčka, který před sezonou dorazil jako největší ústecká posila.
Ano, ale nejen jeho. Když vidíte starší, zkušené hráče jak makají, tak za nimi jdete a bojujete pro tým ještě víc.
Jak vlastně vnímáte přínos kapitána Trávníčka? Je to váš lídr po všech stránkách?
Ve svých čtyřiceti letech odvádí skvělou práci. Jak v kabině, tak na ledě.
Před reprezentační pauzou jste přehráli Kladno s Tomášem Plekancem nebo Jaromírem Jágrem. Takové výhry vám můžou hodně zvednout sebevědomí, ne?
Bylo to skvělé. Pro nás to jsou velmi důležité body. Máme v týmu několik bývalých hráčů Kladna, ti byli namotivovaní ještě o to víc. Vždycky je příjemné vyhrát nad favoritem. Ukáže nám to, že se dá hrát s každým.
Teď jedna omílaná otázka: co pro vás znamená, že jste si mohl zachytat proti Jaromíru Jágrovi? Někteří hráči říkají, že to na ledě nevnímají, ale s odstupem času si to uvědomí.
Musím souhlasit, že to během zápasu skoro nevnímáte. Já jsem se jen snažil chytit všechny puky, co na mě šly. (usmál se) Akorát si vždycky před utkáním řekneme, jak kteří hráči zakončují, kdy jdou do kličky a tak, ale že bych nějak vnímal, že tam hraje nějaká velká osobnost, tak to určitě ne. Každopádně je to skvělé, že si můžu zahrát proti člověku, který vyhrál olympijskou medaili dřív, než jsem se narodil. V tomhle směru je to velká čest.
„Je skvělé, že si můžu zahrát proti člověku, který vyhrál olympijskou medaili dřív, než jsem se narodil.“
Z mladých brankářů v Ústí dostáváte nejvíc prostoru. Zřejmě se vám podařilo udělat další kariérní krok, že?
Asi ano. V Ústí jsem čekal na šanci a když přišla, tak jsem jí využil a ukázal jsem, že na to mám. Snažím se dál makat a podávat dobré výkony.
Foto: Vít Káňa, hc-havirov.cz
Ve statistice úspěšnosti zákroků jste mezi nejlepšími v soutěži. Sledujete to?
Nějak ano, ale upřímně si myslím, že ta procenta nejsou nejlepší ukazatel. Mohou být zápasy, kdy na vás jde čtyřicet střel a dostanete jeden gól. Jenže na vás střílí z dálky a z každé pozice. Pak můžete z dvaceti střel dostat čtyři góly do prázdné branky a ta procenta budou úplně jiná. Jinak mě ale samozřejmě těší, že jsem ve statistikách nahoře.
Dobře, ale rozhodně to má jinou váhu, než kdybyste chytal za tým na špici tabulky…
Určitě, v Ústí často nemám jednoduchou práci. K těm procentům jsem to chtěl říct spíš obecně. Může být brankář s horší statistikou, který ve výsledku odvádí lepší práci než někdo, kdo se pohybuje nahoře. V týmu, který je v tabulce níž, je to ale samozřejmě cennější.
Dokážete zmínit, v čem jste se během této sezony nejvíc posunul?
Hmm, to je těžká otázka. (přemýšlí) Akorát jsem začal dostávat víc prostoru. Myslím, že jsem ho využil a jsem víc vidět než minulé roky. Určitě tam je nějaký posun, ale nedokážu přesně říct v čem.
„Myslím, že jsem šanci využil a jsem víc vidět než minulé roky.“
Za Slovan nastupuje také velezkušený brankář Marek Schwarz. Co říkáte na vzájemnou spolupráci?
Mára s námi netrénuje, jezdí jen na zápasy. Osobně s ním vycházím skvěle. Má spoustu zkušeností a můžu si od něj toho hodně vzít.
Na pozici trenéra brankářů působí Martin Volke, další zkušený gólman.
Vlčák učí hodně aktivní styl chytání, zakládá si třeba na práci s hokejkou. Já chytám jiný styl, než měl Vlčák, ale myslím si, že je nejlepší vyzkoušet co nejvíce řešení situací a používat to, co mi nejvíc sedí.
Co nějaký brankářský vzor? Měl jste někoho takové v mládí?
(přemýšlí) Pamatuju si, že když jsem byl malý, tak se mi líbil Ján Lašák v Pardubicích. Ale to jsem byl opravdu malý a moc jsem to nevnímal. Potom jsem sledoval Marca-Andrého Fleuryho, toho jsem měl taky rád. Ale že bych jinak měl nějaký vzor, to se úplně říct nedá.
Loni jste chytal převážně ve druhé lize. Dá se s Chance ligou z pohledu brankáře nějak porovnat?
Jsou to hrozně rozdílné soutěže. V Chance lize je to pro gólmana paradoxně jednodušší. Ve druhé lize jsem chytal jen za týmy z úplného dna tabulky. Těžko se tam v obraně hledal nějaký systém, často tam byli staří hráči, kteří hráli profesorský hokej a hledali si pozice do prázdné brány. Když se to spojí s tím, že ne vždycky fungovala obrana, tak je to hodně složité. Tady už se částečně můžu spolehnout na to, že si obránce vezme jednoho hráče a já druhého. Je to jednodušší, protože ve druhé lize nikdo neví, co má dělat. Všichni mají všechny a zároveň nikdo nemá nikoho. (usmívá se)
„V Chance lize je to pro gólmana paradoxně jednodušší než ve druhé lize.“
Pro vývoj mladého brankáře, který do druhé ligy přijde z juniorky, asi není úplně dobré, když v každém utkání schytává vysoké debakly…
Já jsem v podstatě už od šestnácti let chytal druhou ligu, juniorku jsem vůbec nehrál. Druhou ligu jsem začal chytat v Pelhřimově, pak jsem přešel do Letňan. To byly také týmy zespodu tabulky, pak proti sobě dokonce hrály baráž. Byl jsem na to zvyklý. Bral jsem to tak, že se tam víc vychytám a je to pro mě lepší, než být v týmu, kde tam budu stát a půjde na mě deset střel.
Dvě otázky na závěr: jak vidíte svou blízkou hokejovou budoucnost a máte před sebou nějaký osobní cíl?
Příští sezona se řeší, zatím jsem hráč Hvězdy Praha. Jinak bych se k tomu moc nechtěl vyjadřovat, je to v jednání. A osobní cíl… Nejbližším je si za Ústí zahrát play off.
Share on Facebook
