Grof o Táboře: Začátky byly těžké. S protesty jsem počítal, ale nevzdávám se

Jakub Grof | Foto: Tomáš Danko a Hanka Grundová, hctabor.com

8. března 18:10

Pavel Mandát

• 2. liga
• HC Tábor

Do Tábora původně přišel jako sportovní manažer, nakonec se ale Jakub Grof stal i trenérem místního áčka. K nelibosti místních fanoušků nahradil na lavičce Tomáše Matušíka, pod jehož vedením kohouti toho času vévodili Západní konferenci 2. ligy. „Věděl jsem, že nás čeká těžká práce, ale těžká práce je dobrá práce. Posouvá vás dopředu,“ líčí Grof upřímně v rozhovoru pro Hokej.cz.

Táboru nyní běží desetidenní přestávka před startem play off, na co se během ní zaměřujete?
Připravujeme se především po mentální stránce. Play off je náročná část sezony, pokud chcete uspět, potřebujete vyhrát čtyři série. Takže naším cílem je, aby kluci měli chuť a byli od počátku nažhavení. Do toho doléčujeme šrámy.

Soupeře pro čtvrtfinále se dozvíte v sobotu 9. března…
Může na nás vyjít Ústí, Most nebo Benátky, ale upřímně si nevybíráme. V play off musíte porazit kohokoliv. Kdo na nás vyjde, na toho se poctivě připravíme.

Nemáte respekt z faktu, že váš soupeř bude rozehraný, navíc v euforii po postupu?
Víme, že tenhle formát je vždycky ošidný, nejen ve 2. lize. První třetina prvního zápasu bude velmi náročná, z mého pohledu je to hodně o hlavě a mentální přípravě. Uděláme maximum pro to, abychom si poradili. Našemu týmu věřím.

Do Tábora jste původně nepřišel na pozici hlavního trenéra áčka, jaká byla vaše prvotní reakce, když jste do ní byl jmenován?
Nečekal jsem to, ale věci se zkrátka vyvinuly, jak se vyvinuly. Ve sportu to tak někdy bývá.

Tábor na mě z hlediska systému působí jinak než za vedení Tomáše Matušíka…
Osobně v tomhle velký rozdíl nevidím. Souhlasím s Richardem Králem, který před nějakou dobou řekl, že systém v dnešním hokeji je prakticky daný. Myslím, že všichni trenéři se snaží prakticky o to samé, rychlé otáčení hry, rychlé založení útoku a podobně… Rozdíl je samozřejmě v tom, že ve 2. lize pracujete s jinými hráči než v extralize. Takže velkou roli hraje to, jestli hráče dokážete o správnosti systému vnitřně přesvědčit.

Vám se to povedlo? Dovedu si představit, že když trenér nahrazuje jiného trenéra, který s týmem v době odvolání vedl tabulku, asi to v začátku nemá moc jednoduché.
Nebudu lhát, z počátku byla práce dost složitá. Ale věřím, že postupně jsme kluky přesvědčili o tom, že věci, které po nich chceme, mají smysl. Tým pracuje skvěle.

Foto: hctabor.com

Koneckonců do play off jdete se sérií šesti vítězství v zádech. Povzbudivé, že?
Je to fajn, ale na druhou stranu bych tohle nepřeceňoval. Play off je nová soutěž, která začíná od nuly. Ve výsledku je úplně jedno, jestli do play off jdete z první, druhé, nebo třetí pozice. Stejně si nakonec musíte poradit se všemi soupeři. A právě podle toho, jak si s nimi poradíte, se bude sezona na konci hodnotit.

Dost možná vaším největším soupeřem je Chomutov, kde jste vy osobně strávil jako hráč několik podařených sezon. Berete vzájemné zápasy s Piráty prestižně?
Klukům jsem za vítězství nad Chomutovem něco vypsal, ale neřekl bych, že vzájemné zápasy beru nějak vyhroceně. Člověk si samozřejmě vzpomene na dobu, kdy v Chomutově hrál, ale nakonec chcete porazit kohokoliv. Ve výsledku je jedno, jestli jde o Chomutov nebo Ústí nad Labem. Za zápasy s Chomutovem jsem rád především proto, že měly vysokou úroveň a tím pádem šlo o dobrou přípravu na play off.

Hráče jste na svou stranu soudě podle výsledků dostal, ale co fanoušci? Když proti vám tribuny ve velkém protestují, třebaže zápasy zvládáte, muselo to být dost náročné, ne?
Bylo, ale s tím jsem do toho šel. Těžká práce je dobrá práce, jde o zkušenosti, které vás posouvají dopředu. Pracoval jsem pod tlakem, ale bral jsem to jako fakt.

Takže jste na základě odmítavého postoje fanoušků nepřemýšlel o odchodu z Tábora?
Na rovinu ne, protože ta práce mi pořád dávala smysl. Kdyby mi smysl nedávala, nemám problém v klubu na vlastní žádost skončit.

Cítím z vás ctižádostivost typickou pro vysoce konkurenční prostředí profesionálního sportu. Neuhýbáte, co?
Řeknu to možná zvláštně, ale můj děda se narodil v roce 1913 a přežil obě světové války. Byť je velmi malá šance, že se spolu ještě někdy uvidíme, spíš nulová, tak pokud by k tomu někdy došlo, rozhodně se mu chci podívat do očí a říct, že jsem před nikým jen tak neohnul hřbet. Takhle to u mě zkrátka nefunguje, pokud mi práce dává smysl, nevzdávám se.

Kromě práce u táborského áčka soustředíte svou pozornost také na mládež…
Tady je naším hlavním cílem udržet se v extralize devátých tříd a zároveň v extralize dorostu. Poté chceme posunout juniorku z Regionální ligy juniorů do první ligy juniorů. Pokud se nám to povede, tak věřím, že Tábor bude mít všechno potřebné ke kvalitní výchově mladých hokejistů.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Klub zprovoznil renovovanou posilovnu, tu jste si prosadil vy?
Dá se říct. Do Tábora mě přijali hlavně proto, abych klub posunul z hlediska procedurální úrovně. Prakticky hned po mém nástupu jsem majiteli řekl, že by bylo potřeba do posilovny investovat, protože suchá příprava hraje výraznou roli ve zdravotním stavu hráčů.

Jaké jsou další plány z hlediska rozvoje táborského zázemí?
Máme v plánu vybudovat kardiozónu, rozcvičovnu pro děti nebo oddělení regenerace. K tomu má v Táboře vyrůst druhá hokejová hala a pokud tohle všechno klapne, budou zdejší podmínky pro výchovu hokejistů opravdu špičkové.

Mimochodem, několik let jste působil v Přerově, který je vyhlášený svou prací s mládeží. Právě tohle by mohla být cesta i pro Tábor, že?
Je to tak, v Přerově jsem nabral spoustu zkušeností. Mám řadu kolegů nejen v Přerově, se kterými si můžu zavolat a jednotlivé věci probrat… Hokej mě za ty roky naučil, že hlavní roli v něm hraje trpělivost.

Ta ale v Česku většinou chybí, ne? Tady hrají hlavní roli výsledky, pokud možno okamžité.
Jak říkáte. Jenže pokud k hokeji přistupujete tímto způsobem, většinou to nekončí tak, jak si představujete.

Share on Facebook Share on Twitter

• 2. liga
• HC Tábor