Fibigr o průlomu v Kanadě: Ne všem se tak poštěstí. Vyhlíží draft i větší svaly
Jakub Fibigr
|
Foto: Twitter Brampton Steelheads
Obránce Jakub Fibigr prožil v OHL výborný nováčkovský rok. V základní části dosáhl průměru 0,7 bodu na zápas, z českých zadáků měli lepší první sezonu v kanadské juniorce jen Filip Novák, Jakub Zbořil a Filip Hronek. V nejbližších dnech navíc Fibigra čeká vstupní draft NHL, který může za jeho úspěšnou sezonou udělat sladkou tečku.
Letos to byla vaše první sezona v kanadské juniorce, co pro vás bylo v přechodu na zámořský hokej nejtěžší?
Byla to pro mě dobrá sezona. Myslím, že se mi tomu hokeji povedlo rychle přizpůsobit, takže bych neřekl, že tam pro mě bylo něco extrémně náročného. Asi nejtěžší pro mě bylo, když jsem seděl v letadle a letěl tam, nevěděl jsem, co mě tam čeká, a nikoho tam neznal. Ale když jsem tam přijel, hned jsem se přizpůsobil týmu. Všichni mi hodně pomohli.
A co angličtina, měl jste nějaké problémy s jazykovou bariérou?
Ne, vůbec. Já jsem uměl anglicky celkem dobře a tím, jak tam musíte mluvit anglicky hodně a každý den, tak se člověk rychle naučí a přizpůsobí. V tom problém nebyl.
Trenéři do vás vložili docela velkou důvěru, jak jste vnímal svou roli a pozici v týmu?
Jsem trenérům moc vděčný za to, jakou roli mi dali. Vím, že ne všem klukům se poštěstilo, aby měli takhle důležitou a výraznou roli jako já. Jsem za to strašně moc rád. Vyhovovalo mi hrát všechny herní situace. Chodil jsem na přesilovky, oslabení, měl jsem vysoký ice time, takže to bylo dobré.
„Je to jiná zkušenost než v Česku. V Kanadě se juniorská soutěž bere hodně profesionálně oproti třeba české juniorce. Nechci to úplně srovnávat, ale je tam trošku lepší individuální přístup.“
Co vám tahle sezona dala? V čem cítíte, že jste se zlepšil?
Myslím, že jsem se posunul ve všech stránkách hokeje i po té lidské. Je to jiná zkušenost než v Česku. V Kanadě se juniorská soutěž bere hodně profesionálně oproti třeba české juniorce. Nechci to úplně srovnávat, ale oproti Česku je tam trošku lepší individuální přístup. Měli jsme možnost jít na led, kdykoliv jsme chtěli, dělat individuální video s trenéry a zlepšovat se, na čem jsme zrovna potřebovali. Já jsem se snažil pracovat na všem a zlepšit všechno, co šlo.
Říkáte, že v Kanadě je juniorská liga profesionálnější. Jak moc je vám věnovaný mediální prostor? Děláte třeba pravidelně rozhovory po zápasech?
Musím říct, že já jsem po zápase nedělal s médii ještě ani jeden rozhovor. Řekl bych, že je to tam spíš o sociálních sítích. Každý klub má svůj mediální tým a sdílí tam spíš rozhovory o osobním životě. Hodnocení zápasu do televize dává vždycky jen jeden nebo dva hráči z týmu třeba o přestávce. Já osobně jsem však zatím žádný rozhovor neměl. Nevím, jestli mě nevybrali třeba proto, že jsem Evropan nebo tak. Každopádně je ale výhoda, že se všechny zápasy vysílají v televizi, takže se můžou dívat třeba rodiče.
Dívala jsem se, že Steelheads měli nejmladší tým v lize. Řekl byste, že tím byla vaše hra nějak specifická?
Je to pravda, byli jsme nejmladší. Já si myslím, že to pro nás bylo jenom dobře, protože ze začátku nikdo nevěděl, co od nás čekat. Trochu nás podceňovali, ale my jsme měli výborný začátek sezony. Věděli jsme, že i když jsme mladí, dokážeme hrát se všemi. Pro náš tým to byla parádní sezona. Většina kluků navíc zůstává na příští roky. Teď jsme nabrali zkušenosti a můžeme je společně využít v příštích letech, to je pro nás výhoda.
Váš tým se teď stěhuje do Bramptonu, jak to vnímáte jako hráči?
Stěhujeme se vlastně jednak z finančních důvodů, protože naše hala je strašně drahá na provoz, a jednak proto, že na nás nechodilo tolik fanoušků. Kdybych to srovnal s Českem, tak to na juniorskou soutěž byla velmi dobrá návštěvnost, měli jsme okolo dvou tisíc lidí. Ale v OHL je průměrná návštěvnost třeba čtyři až pět tisíc fanoušků, takže to bylo málo. Podle mě však půjde o drobnou změnu. Ještě nevím, jak přesně to bude fungovat, ale na novém zimáku už jsem byl a je pouze asi deset minut od toho starého. Měly by teda zůstat rodiny a všechno tak, jak je, pouze bude nová hala. Takže to neberu dramaticky.
Jaký jste podle sebe typ obránce?
Kdybych se měl popsat, tak bych asi řekl, že jsem takový ten two-way obránce, který si dokáže dobře odehrát to svoje v obraně. Myslím, že se snažím být hodně agresivní a nedovolit soupeřům lehký vstup do pásma, hrát to dobře pozičně. Teď se taky snažím víc přitvrdit, mít dobrou rozehrávku a aby mi pořád jely nohy. Po tom, co si splním všechno v obraně, se snažím podpořit útok, něco vytvořit v útočném pásmu, připravit nějaké góly a taky rád góly dávám.
Který hráč nebo hráči se vám v OHL nejhůř bránili?
Těžko říct. OHL je nabitá talentem a dobrými hráči. V každém týmu tam jsou jeden, dva top útočníci nebo i obránci, kteří se velmi těžko brání. Když se vzpomenu třeba na play off, kde jsme hráli proti Sudbury Wolves, tak tam se hodně těžko bránila jejich první lajna. Hráli tam David Goyette, který vyhrál bodování, Dalibor Dvorský a Quentin Musty. To bylo opravdu těžké ubránit.
„Jsem two-way obránce, který si dokáže dobře odehrát to svoje v obraně. Myslím, že se snažím být hodně agresivní a nedovolit soupeřům lehký vstup do pásma, hrát to dobře pozičně. Teď se taky snažím víc přitvrdit, mít dobrou rozehrávku a aby mi pořád jely nohy.“
Krátce se ještě vrátím k MS osmnáctek. Ve čtvrtfinále jste prohráli se Slovenskem, turnaj asi nedopadl úplně podle vašich představ…
Bylo to zklamání. Myslím si, že jsme měli kvalitní tým, ale nevyšlo nám to. Dál bych to asi nechtěl rozebírat.
Za pár dní vás čeká draft, byl jste v kontaktu s týmy NHL?
V průběhu sezony se mi ozvalo celkem dost týmů. Buď mi poslali dotazníky, nebo jsme měli osobní pohovor. Těžko však na základě těch pohovorů predikovat, kdy bych mohl přijít na řadu. Byl bych rád, kdybych byl draftovaný, to by byl můj splněný sen. Teď čekám a doufám, že to bude co nejdříve. Byl bych však rád za jakoukoliv pozici.
A kdybyste si vy sám mohl vybrat nějaký tým, tak který by to byl?
Nad tím jsem úplně nepřemýšlel. Jak jsem říkal, byl bych rád, kdyby mě vybral kterýkoliv tým. Fandím třeba Bostonu nebo Torontu, tam by to mohlo být zajímavé. Ale to beru spíš z pohledu fanouška než hráče.
V červenci vás čeká i přípravný kemp dvacítek. Už se na něj těšíte?
Jsem opravdu rád, že jsem tu příležitost dostal. Vždycky se na reprezentaci těším. Je to něco speciálního, reprezentovat národ. Takže se těším. Budou tam teď zase i starší kluci, tým bude tedy dost jiný, ale doufám, že si jako parta sedneme a budeme v sezoně dělat dobré výsledky.
Jaké jsou vaše cíle do další sezony? V čem byste se chtěl ještě zlepšit?
Celkově se chci neustále každým rokem zlepšovat. Ve Steelheads jsem měl už tento rok dobrou pozici, ale v příští sezoně bych chtěl mít tu roli ještě zase o něco větší, být na ledě ještě dominantnější a být víc vidět. Přes léto je můj hlavní cíl nabrat nějakou svalovou hmotu a zesílit, takže na tom teď pracuji s kondičními trenéry ze STACA, konkrétně s Martinem Finkesem. K tomu jsem teď přidal i přípravu na ledě s Radkem Dudou. V sezoně je pak pro mě ještě velký cíl dostat se na mistrovství dvacítek a tam udělat nějaký dobrý výsledek. Cílů mám tedy dost, ale teď se soustředím zejména na letní přípravu.
Share on Facebook
