Dynamo na vzestupu! Super, ale musí to pokračovat, velí Herčík
Foto: Martin Voltr
Junioři Pardubic před listopadovou reprezentační přestávkou prohráli šest utkání v řadě a propadli se na nelichotivou čtrnáctou příčku. Po zásahu vedení, rozpravě s trenéry a náročných trénincích se mužstvo kolem Daniela Herčíka zvedlo a díky vítězné sérii zamířilo vzhůru tabulkou.
Dane, dýchá se vám lépe?
Začátek sezony nebyl optimální, i když jsme měli dobrou přípravu. Nehráli jsme tak, jak jsme říkali. Po reprezentační pauze jsme se rozehráli, hrajeme podstatně lépe a po pětizápasové šňůře je to daleko lepší. Lépe se nám trénuje a více se těšíme na zápasy.
Proč se vám nepodařilo přenést dobré výkony z přípravy do sezony?
Osobně si myslím, že jsme si všichni mysleli, že to půjde samo a tak, jak to šlo v přípravě. Nikdo z nás nehrál, co jsme měli, což nám dalo facku. Začali jsme všichni dělat, co máme. Teď doufám, že už nám to půjde stejně jako posledních pět zápasů.
Trvalo vám to ale docela dlouho, v podstatě až do listopadové reprezentační přestávky…
To je pravda. My jsme si mysleli, že to každým zápasem bude lepší, ale pořád výkony byly stejně na prd. Reprezentační pauza nám pomohla, i když někteří kluci byli na akcích s nároďákem. Měli jsme náročné tréninky a s trenéry jsme si toho hodně vyříkali. Teď je super pět výher v řadě, budeme se na ně snažit navázat.
S čím jste do reprezentační pauzy vstupovali?
Nálada určitě nebyla ideální, protože jsme prohráli šest zápasů v řadě, což pro nás nebylo moc dobré. Na druhou stranu jsme si řekli: „Kdy jindy můžeme zabrat a začít více trénovat, abychom byli lépe připravení na další zápasy, které nás čekají.“ Reprezentační pauza nám dodala natěšení na zápasy, ve kterých jsme konečně začali hrát, co chceme. Vyšlo to, jsem rád a myslím, že jsou za to rádi i všichni kluci z týmu.
Můžete prozradit, co jste řešili s trenéry?
Nechci říkat všechno, co se v kabině dělo. Nehráli jsme jako tým, chtěli jsme každý hrát na sebe, aby z toho ten každý jeden hráč něco měl. Trenéři i lidé z vedení, kteří s námi mluvili, nás dost dobře připravili na to, že už je opravdu nejlepší možný čas začít hrát. Padá hodně týmů a my nemáme tým na to, abychom spadli, chceme hrát minimálně v top šestce. Chceme porážet nejlepší týmy, jako jsou Vary, Plzeň, Sparta, Liberec a podobně.
„Padá hodně týmů a my nemáme tým na to, abychom spadli, chceme hrát minimálně v top šestce.“
Pomohl vám zásah vedení?
Byla to zdravá facka, kterou jsme potřebovali. Myslím, že to bylo potřeba. Teď je fajn, jak to zatím probíhá. Hrajeme dobrý hokej, nepouštíme soupeře vůbec k tomu, aby nás přehrávali, hrajeme opravdu suprově a doufám, že to vydrží.
Chápu správně, že je u vás absolutně nepřípustné, aby mužstvo hrálo spodní skupinu, natož sestoupilo?
To je jasný. Pardubice nemohou hrát druhou nejvyšší soutěž. Navíc když tým má na něco, kde není. Hodně kluků už v minulé sezoně hrálo Chance ligu a dostalo šanci i v extralize, takže to pro nás nebylo optimální. Trenéři i lidé z vedení nebyli spokojení, ale na druhou stranu nám věří, což je dobré. Prostě chtěli, abychom si všechno vyříkali, aby to bylo tak, jak to má být. Určitě jsme takový zásah potřebovali.
Foto: Martin Voltr
Co konkrétně se změnilo a pomohlo vám k pěti vítězstvím v řadě?
Dostávali jsme laciné góly po našich hrubých chybách, které jsme vytvořili sami. Soupeři nás nepřehrávali, byli jsme v zápasech i lepší, ale ztratili jsme vedení kvůli chybám, které jsme udělali a udělat neměli. To nás stálo hodně bodů. Teď jsme si řekli, že každý z nás, kdo půjde na led, bude dělat přesně to, co trenér řekne, a přidá si jenom věci, které pomůžou týmu. Takhle to je super, je to paráda.
V té pětizápasové vítězné sérii jste vyzvali převážně celky ze spodních pozic, což bývají nevyzpytatelní soupeři, kterým jde o život. Projevilo se to na duelech?
My jsme v té stejné situaci byli, možná ještě jsme. Přistupovali jsme k zápasům s vědomím, že pokud budeme prohrávat, už bude naše situace opravdu vážná. Dá se říct, že jsme se na těchto soupeřích, které bychom měli porážet, chtěli nastartovat. Už doma s Brnem jsme odehráli super zápas, ve kterém jsme soupeře k ničemu nepustili. Pak proti Salcburku i Budějovicím jsme byli daleko lepší a zaslouženě vyhráli.
„Přistupovali jsme k zápasům s vědomím, že pokud budeme prohrávat, už bude naše situace opravdu vážná.“
Zlepšila se i produktivita, ne?
Ano, určitě, začali jsme dávat hodně gólů. V té předchozí části jsme prohrávali, když jsme dávali dva až tři góly, na což se dá jenom těžko vyhrát. Teď jsme začali dávat více gólů, takže máme větší šanci na úspěch.
Pociťoval jste sám na sobě jako na střelci tíhu situace?
Ta produktivita nebyla moc dobrá a tým prohrával, takže trenéři byli zklamaní, že se nám nedaří. V přípravě naše lajna dávala tři góly na zápas, pak jsme přišli do mistrovských zápasů, kde jsme dali jeden až dva góly. Nebylo to optimální. Nedařilo se nám a neproměňovali jsme šance, do kterých jsme se dostávali. Doufám, že se to všechno zvedlo a bude to i pokračovat. I když třeba proti Třinci konkrétně naše lajna gól nedala, ale zase jsme se snažili ubránit vedení, když jsme dostali šanci hrát v posledních dvou minutách. Trenér tam od nás chtěl něco jiného, abychom to ubránili, a splnili jsme, co jsme měli. To se povedlo. Myslím, že teď jsou s námi trenéři spokojení. Ale musí to pokračovat!
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jak bude těžké ve vítězné sérii pokračovat i na venkovních kluzištích?
Jsme na zápasy ještě více natěšení, protože máme za sebou vítěznou sérii. Budeme chtít určitě vyhrát. Litvínov je pár bodů za námi, takže tam musíme vyhrát, a v Chomutově musíme bezpodmínečně vyhrát. Čekám, že to budou těžké zápasy, ale doufám, že to zvládneme a budeme mít za víkend šest bodů.
Budete mít v hlavě, že jste právě s těmito soupeři v první polovině extraligy prohráli?
Byly to zápasy, které patří mezi zbytečně prohrané. Sami jsme tam udělali chyby. Víme, že tyhle týmy dokážeme porazit. Když budeme hrát naši hru a budeme dodržovat, co nám trenéři řeknou, měli bychom je porazit. Já v to věřím.
„Stejně jako každý gólman je tišší a moc se nevyjadřuje, když pak ale něco řekne, tak je to většinou perlička.“
Na čem je vaše hra založená?
Snažíme se hodně bruslit, držet se vepředu na puku a co nejvíc střílet. Máme kvalitní gólmany, Michal Borovička a Max Kadlc jsou dobří. Teď za nás chytal Lukáš Matěcha, což je ročník 2005, který nás v zápasech taky podržel. Brankáře a obranu máme dobré, takže teď musíme dávat pořád čtyři až pět gólů na zápas. Je to hlavně na nás na útočnících, abychom dávali góly.
Můžete říct něco více na konto Lukáše Matěchy?
Chytal teď první tři zápasy v juniorce a všechny vychytal, takže určitě bude muset přispět něco do týmové kasy. (směje se) Stejně jako každý gólman je tišší a moc se nevyjadřuje, když pak ale něco řekne, tak je to většinou perlička. Pořád je mladý a byl i nervózní, takže jsme se ho snažili uklidňovat. V zápasech nás podržel, hlavně s Brnem i s Třincem.
Foto: Martin Voltr
V lednu 2019 jste byl vyhlášený nejlepším dorostencem soutěže. Následně jste v rozhovoru prozradil, že byste si chtěl zahrát za A-tým Pardubic. To se vám letos 5. října vyplnilo…
Pamatuju si, že jsem to říkal, protože byl velký sen zahrát si tady v Pardubicích. Minulou sezonu jsem hrál ve Vrchlabí, což byl takový mezistupeň. Tenhle rok už mi dal pan trenér Král vědět dva dny předem, že budu hrát. Těšil jsem se a bylo to super. Strašně jsem si to užil.
Konkrétně na duel proti Zlínu přišlo do pardubické arény skoro sedm tisíc fanoušků. I to byla nová zkušenost, ne?
V Pardubicích jsou fanoušci jedni z nejlepších v republice, takže kulisa je tady opravdu suprová. Už jsem zažil pár zápasů, kdy bylo tolik lidí, ale když jsem šel poprvé tunelem na rozbruslení, bylo to opravdu super. Fanoušci jsou tady úžasní.
„Když jsem šel poprvé tunelem na rozbruslení, bylo to opravdu super. Fanoušci jsou tady úžasní.“
Jaký to pro vás byl zápas?
Hrál jsem ve čtvrté lajně s Lukášem Andělem a Filipem Koffrem. Konkrétně první střídání jsme udělali faul, takže bylo trestné střílení a hned jsme dostali gól, což nebylo úplně optimální. Trenéři říkali, že to nevadí, a ať další střídání, které dostanu, hraju svoji hru. Myslím, že to pak bylo docela dobré, hráli jsme fajn, snažili jsme se dobře napadat a držet se na puku. Mohl jsem dát i svůj první gól, ale bohužel jsem to neudělal tak dobře, aby to tam padlo.
Kolik chybělo?
Jeli jsme dva na jednoho, já jsem dostal puk, snažil jsem se udělat kličku a dát puk mezi nohy, ale Libor Kašík to dobře chytil. Nevím, co jsem měl v tu chvilku udělat. Jak to byl první extraligový zápas, byl jsem vyjukaný, takže jsem se to snažil udělat co nejrychleji, aby mi kotouč nikdo nevysekl, ale udělal jsem to špatně. To nebylo tak dobré.
Foto: hcdynamo.cz
Share on Facebook
