Lukáš Dostál | Foto: nhl.com
15. listopadu 15:41
Dominik DubovčiOdchytal dvanáct z dosavadních 15 utkání Ducks v NHL. Čtyřiadvacetiletý Lukáš Dostál získal roli jedničky a otázkou je, jestli si ji po návratu kolegy Gibsona dokáže udržet. Cítí ale, že už nastřádal potřebné zkušenosti, průměr udržel nad 92 procenty... Pomáhá mu v tom český kapitán i sebevědomí z Prahy.
„Po osobní stránce jsem spokojený. Samozřejmě, v létě jsem nečekal, že dostanu tolik prostoru. Příležitost se naskytla, protože Gibi (Gibson) musel na operaci a já jsem pak chytal hodně zápasů. To je ale něco, na co musí být člověk připravený, a já jsem strašně rád za šanci, kterou jsem dostal.“
Fyzicky i psychicky se cítíte dobře?
Je to teprve moje druhá plnohodnotná sezona v NHL. Musel jsem se s tím poprat, ale bral jsem to prostě tak, že chytám a musím být připravený. Do hlavy jsem si to nepouštěl. Snažil jsem se dobře regenerovat a být připravený i mentálně. Myslím si, že jsem start zvládl, ale sezona je strašně dlouhá a jedna vlaštovka, pár zápasů, jaro nedělá.
brankář, 24 let
Týmové výsledky přitom ne vždycky vyjdou ideálně…
Já to beru tak, že úkolem brankáře je dát týmu šanci. Ve třech zápasech po sobě jsem dostal dvakrát pět a jednou čtyři branky, tam jsem zrovna týmu moc šancí nedal. Každý chce vyhrávat, ale my máme mladý tým a všichni se učíme. Je to proces… Myslím si ale, že svoji identitu, co chceme hrát, postupně zavádíme do zápasů a věřím, že se to bude zápas od zápasu zlepšovat.
Přenesl jste si formu z MS?
Závěr sezony byl samozřejmě krásný. Snil jsem o tom odmalička, když jsem se jako malý kluk díval každý rok na mistrovství. Zakončit takhle sezonu byla třešnička na dortu. Získal jsem i díky tomu sebevědomí a nové zkušenosti, jak se poprat s takovými klíčovými zápasy. Navíc jsem odchytal celou sezonu v NHL. Tohle všechno jsem se snažil přenést do nové sezony a myslím si, že se mi to zatím daří. Furt se ale musím zlepšovat, sezona je dlouhá a je potřeba, abych byl konzistentní.
Lukáš Dostál | Foto: X Anaheim Ducks
Co Radko Gudas jako kapitán, jak působí na tým?
Je super mít Čecha v týmu, Gudy je skvělý člověk. Neznám osobu, která by na něho řekla špatné slovo. Kapitánství si zasloužil hlavně díky tomu, jaká je osobnost. Už na začátku jsem mu říkal, ať se hlavně nemění. I Tkachuk vlastně po čtvrtfinále s USA Gudyho pochválil s tím, že dobře dělal svoji práci… Tým pod ním šlape co nejvíc může. Takového člověka chcete mít v kabině. A nastavil novou cenu pro nejlepšího hráče zápasu – stavební helmu.
Kromě vašich parťáků z MS Mrázka a Vejmelky naskočili do sezony taky Vladař, Vaněček a Rittich. Jste v kontaktu?
Když hrajeme proti sobě, dáme si vědět a pobavíme se. Jsem rád za to, kolik je v NHL českých brankářů. Je důležité, že pokračujeme v tradici Tomáše Vokouna nebo Dominika Haška. Je to dobrý obrázek naší brankářské školy. Sám jsem zažil reprezentační kempy brankářů, U17, U18. Vždycky to mělo obrovskou kvalitu pod Radkem Tothem.
Jak zařídit, abyste si roli jedničky udržel i po Gibsonově návratu?
Nechci nic měnit, musím mít pořád stejný přístup. Snažím se být na zimáku jako první, starat se jen o sobě. Už na farmě mě učili, že mám jít příkladem a dělat všechny věci správně. Něco takového ocení každý trenér. Dělám maximum pro to, abych byl připravený na každý zápas.
Oproti Finsku jste se ale přizpůsobit musel…
Užší hřiště znamená jiné úhly a rychlost. Musel jsem si dávat pozor na krosové přihrávky, po kterých tady hned přichází střela. Spíš jsem musel svoji hru zrychlit a bý preciznější v detailech. Střelci jsou tady výborní, když jim dáte místo, tak vám góla prostě dají. (usmívá se)
Přemýšlíte o hokeji hodně? Anebo se vám doma daří vypnout?
To bylo něco, s čím jsem na začátku trochu bojoval. Byl jsem až moc ponořený v hokeji. Hodně mi s tím ale pomohl Gudy (Radko Gudas). Musel jsem se naučit se odreagovávat. On má velkou rodinu, čtyři děti, občas tam s nimi trávím čas. Snažím se také chodit na procházky, do kina. Takové normální věci.
no one does it better than lukáš dostál pic.twitter.com/sTOf2OCEyC
— jamie’s zebras ✨ (@randomsf8) March 22, 2024
Chápu. Takže máte v zámoří jiný rytmus dne?
Ve Finsku se třeba hodně trénovalo a hokej byl se mnou celý den. Ale v NHL je spousta zápasů i přeletů a člověk si musí najít i aktivity mimo led. V první sezoně jsem se s tím musel naučit pracovat. Hlavně kvůli časovým přesunům jsem kolikrát byl úplně mrtvý, také v tom mi hodně pomohl Gudy. Když třeba letíme více než tři hodiny, tak jdeme na 15 minut na kolo, zacvičíme si, protáhneme se. Jsou to detaily, ale vyzkoušel jsem si, že fungují.
Pomáhá i prostředí slunné Kalifornie?
Je to fajn. Já jsem si vlastně zažil dva extrémy. Když jsem byl ve Finsku, tak jsem přišel ráno na halu, když byla tma, a vyšel jsem a byla taky. Tady je sluníčko, což je příjemné a tělu to pomáhá. Občas ještě chodím v žabkách.
Změnil jste vůbec přes léto svoji přípravu? Ovlivnila vám ji zlatá Praha?
Léto bylo trošičku jiné. Času bylo méně a pak jsem do toho musel kopnout do vrtule. V kempu jsem trošičku cítil, že jsem to až přepískl a neodpočinul si, protože jsem byl prakticky rok v kuse v zápřahu. S mediálním zájmem jsem taky nepočítal. Jako obyčejný kluk z vesnice jsem na to nebyl zvyklý. Osobní klid jsem moc neměl, léto bylo jiné. Připravuju se ale ve Finsku, takže jakmile jsem odletěl, bylo to v pohodě. A mohl jsem se plně soustředit. Připravoval jsem se pak stejným stylem.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz