Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
25. dubna 2022, 17:38
Martin VoltrLetošní vyřazovací boje staví juniory před nové výzvy, v prodloužených sériích jedou na dřeň. Těžko vlastně říct, jestli je co závidět týmům, které to dotáhly až do finále. Indiáni s Václavem Adamcem sice v neděli prohráli, ale pořád mají k titulu o krok blíž než Liberec.
útočník, 22 let
Devatenáctiletý útočník má v závěru sezony parádní formu, do svého posledního mládežnického play off dává všechno. V šestnácti duelech zapsal už 22 bodů, třikrát mířil přesně během finálové série.
Poslední trefa mohla být nejdůležitější. Vždyť Adamec vyrovnal v Liberci na 2:2 pár desetin před druhou sirénou! Z velkého momentu však indiáni po pauze nic nevytěžili, i vinou špatné disciplíny nakonec prohráli a musí se chystat na další pokus. „Doma to snad urveme,“ burcuje jejich tahoun.
Ztratit zápas až takhle na konci určitě hodně mrzí. Jaký byl pátý duel v Liberci?
Na to, že jsme měli mečbol a hráli v klidu, jsme vstoupili do zápasu špatně. Dali jsme gól a asi jsme si začali myslet, že máme navrch a ukončíme to. Všichni jsme měli v hlavách, že zase vedeme. Pak jsme dostali blbý gól v naší přesilovce a sesypalo se to. Sice jsme srovnali, ale měli jsme neuvěřitelně moc faulů, což rozhodlo zápas. I když jsme oslabení výborně odbránili, tak se nám pak těžko vracelo do tlaku. A dostali jsme špatný gól v poslední minutě.
„Udělali jsme spoustu nesmyslných faulů, určitě tři nebo čtyři. Rozjedeme se na hráče zezadu a napálíme ho... To se prostě pískat musí, byly to fauly.“
Osobně jsem cítil, že vaše vyrovnávací trefa z poslední sekundy druhé třetiny by mohla Liberec zlomit a poslat vás za titulem. Ale nestalo se tak...
Já jsem byl taky toho názoru, že to Liberec položí, protože takový gól je pro soupeře fakt špatný. Ale do třetí třetiny jsme zase vstoupili nic moc. A ta oslabení nás položila.
Věděl jste, že váš gól bude platit? Že jste to stihl do sirény?
To bych lhal, vůbec jsem nevěděl. Viděl jsem, že brankář byl skvěle vyjetý, a viděl jsem ten prostor. Tak jsem zamířil a zkusil to. Že jsem to stihl přesně, to bylo i štěstí.
Plynuly vaše fauly z emocí a tvrdosti, která provází celou sérii? Myslíte, že jste to v těch chvílích prostě přehnali?
Nejdřív mi přišlo, že ty fauly byly na obě strany, ale pan rozhodčí bohužel vždycky vyloučil nás. Ze střídačky tam byla spousta ohlasů, jaktože hrajeme oslabení jenom my. Pak jsme ale udělali spoustu nesmyslných faulů, určitě tři nebo čtyři. Rozjedeme se na hráče zezadu a napálíme ho... To se prostě pískat musí, byly to fauly.
Jsou mezi vámi i osobní emoce, máte vytvořené dvojičky, které po sobě štěkají?
Samozřejmě se poštekáváme. Vždycky někdo leží na zemi, pak přijede druhý tým a začnou na sebe nadávat. Vyměňujeme si názory víceméně po každém střetu (usmívá se).
Nikdo z vás, ani ti zkušenější, ještě nemohli zažít takhle dlouhé play off. Jak to zvládáte?
Musím říct, že je to náročné. Ale vždycky když se dohraje kolo, tak si odpočineme, protože tam je pár dnů volna. Trošku zregenerujete a pak se vrátíte do tempa. První zápasy mají všichni síly, ale potom už ve třetích třetinách šlapete vodu a je to těžké. Spoustakrát se stalo, že jsem řekl, že už nemůžu (usmívá se).
„První zápasy mají všichni síly, ale potom už ve třetích třetinách šlapete vodu a je to těžké. Spoustakrát se stalo, že jsem řekl, že už nemůžu.“
Když budu parafrázovat trenéry, tak na dlouhé série říkají: Je to super, protože to kluky naučí hrát jiným stylem, potřebným v play off. Tohle si v základní části nemůžou vyzkoušet a už se tím připravují na seniorský hokej. Souhlasíte?
Jo, je to skvělé. Jsem rád, že to takhle udělali a že je to skoro stejné jako v A-týmu mužů. Sebere to spoustu síly, ale taky vám to dá spoustu zkušeností. Ty zápasy jsou prostě jiné. Spousta hráčů se z toho může podělat, ale vyjdou najevo individuality a tým musí bojovat, musí se víc snažit, dohrávat souboje a blokovat střely. Prostě je to lepší a zábavnější. Na zápas se připravujete jinak než v základní části, protože víte, že každý je důležitější a může zlomit sérii.
Domácí prostředí, soudě podle výsledků, neznamená v sérii žádnou výhodu. Jak se vám ale hraje před fanoušky? Jak libereckými, tak těmi vašemi?
Venku se samozřejmě hraje hůř. Nemůžu ale říct, že by se mi v Liberci hrálo nějak špatně, a to ani týmu. Dva zápasy jsme tam zvládli skvěle – 4:1 a 4:1, což je venku super. Doma se ale hraje mnohem líp. Máme podporu v zádech, spoustu fanoušků, kotel... Skandují vás a jste sebevědomější.
Budete to před šestou bitvou ladit na emoce? Nebo co ještě můžete herně vylepšit?
Doladíme přesilovky, protože ze začátku nám jich Liberec nabídl spoustu, ale my jsme je nevyužili. Vlastně jsme z nich ještě dostali gól. Pak nějaké ty chyby ke konci, jak jsme dostali gól na 2:3. Určitě na videu ještě rozebereme i něco ze systému, jinak se připravíme stejně a doma to snad urveme.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz