Chtěli jsme ukázat, že turnaj můžeme vyhrát, říká Kos. Rozhodující gól? Nejhorší pocit...

Foto: iihf.com

(HALIFAX, od našeho zpravodaje) Vyrovnávacím gólem na 2:2 zmrazil v 54. minutě kanadské tribuny a zadělal na pořádnou zápletku. „Když jsem viděl, že má bek kotouč, jel jsem do branky a chtěl jsem to nějak zasáhnout, aby tam byl chumel. Ve finále takové góly padají,“ vzpomíná Jakub Kos.

Po zápase přišel mezi novináře jako vůbec první hráč. Jakub Kos byl tedy stále plný emocí.

„Teď jsem vyšel z kabiny a musím říct, že jsem na celé mužstvo velice hrdý,“ začal. „Chci všem moc poděkovat, od realizačního týmu přes hráče. Aktuálně se ve mně mísí obrovská hrdost a zklamání. Hrdost ale převládá.“

Češi ve finále s Kanadou dlouho prohrávali. To, co předvedli ve třetí třetině, ale ve Scotiabank Centre úplně změnilo do té doby bezstarostnou náladu.

„Do třetí části jsme šli s tím, že chceme ukázat, že náš tým na to má a můžeme turnaj vyhrát. Padl můj náhodný gól, to se ale někdy stává,“ říká Kos.

„Aktuálně se ve mně mísí obrovská hrdost a zklamání. Hrdost ale převládá."

Po druhé třetině se v české kabině přitom nedělo nic neobvyklého. Hráči se zkrátka ke stíhací jízdě nabudili jako jeden tým. „Nejlepší je, že v našem týmu měl slovo úplně každý. To, jak jsme se nabudili a drželi při sobě, bylo neuvěřitelné.“

Vyrovnávací gól Jakuba Kosa by v přehlídce nejkrásnějších tref asi o přední příčky nebojoval, to ale bylo úplně jedno. Vyplatila se jednoduchost a důslednost – aspekty, bez kterých se v takových bitvách neobejdete.

„Řekli jsme si, že to budeme tlačit do branky a ono to tam spadne. Když jsem viděl, že má bek kotouč, jel jsem do branky a chtěl jsem to nějak zasáhnout, aby tam byl chumel. Ve finále takové góly padají,“ vzpomíná.

„Věřím, že celý český národ tuhle medaili ocení."

V prodloužení už ale domácí fanoušci znovu slavili. Na české straně naopak zavládla bezmoc. „Rozhodující gól? V ten moment to bylo obrovské zklamání a nejhorší věc, kterou na střídačce můžete zažít,“ povzdychl si Kos.

Dojem na mistrovství ovšem Češi zanechali bezesporu pozitivní – vždyť si finále juniorského šampionátu zahráli po dlouhých 22 letech, při poslední finálové účasti ještě hráči současného kádru ani nebyli na světě!

„Věřím, že celý český národ tuhle medaili ocení. Jsem strašně rád, že nás lidi takhle podporovali. Úplně všem fanouškům, kteří při nás stáli, byli v noci u televizí a budili při našich gólech sousedy, bych chtěl obrovsky poděkovat,“ vzkazuje Jakub Kos s úsměvem.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz