Bronzoví hoši jsou doma. Za klíč berou partu, jak vypadaly oslavy?

Česká reprezentace do 20 let po příletu do Prahy | Foto: Martin Voltr

Třikrát v řadě se vracet domů s medailí? Ne, na to opravdu nejsme v podání české juniorské reprezentace zvyklí. To však neznamená, že by tenhle pocit zevšedněl. Bronzoví hrdinové, přesněji řečeno jejich evropská část, dorazila v úterý po víc než pětadvacet hodin dlouhé cestě.

U hráčů i trenérů se úleva mísila s velkou únavou, danou nejen náročným přesunem, ale i oslavami. „Byly sice krátké, ale na třetí místo asi takové vhodné,“ usmíval se útočník Petr Sikora.

„V aréně jsme se trochu pletli Američanům, kteří měli vedle nás kabinu. Snažili jsme se rychle odjet a oslavit to na hotelu. Samozřejmě to bylo bujaré, ale musím říct, že ráno naštěstí nikdo nezaspal a povedlo se nám včas opustit hotel,“ shrnul manažer týmu Otakar Černý, který je u mužstva podle trenéra Patrika Augusty „přes oslavy“.

Veškerá bujarost byla naprosto zasloužená, protože české dvacítce se povedlo něco, na co asi před pár lety nikdo v našem hokejovém prostředí nepomyslel. Z mistrovství světa získala třetí medaili v řadě, navíc po gradujícím herním projevu, kterým se vyrovnala i největším světovým velmocem s kupou hráčů draftovaných v prvních dvou kolech.

„Ta cesta nebyla jednoduchá. Podařila se nám zakončit v uvozovkách takovou třešničkou, kterou si budeme všichni pamatovat. Zápas se Švédskem díky těm čtrnácti sériím nájezdů trošku vyčníval z obyčejných zápasů,“ věděl Augusta, jenž celý úspěch hází na bedra party, kterou jeho svěřenci vytvořili.

„Byl jsem hrozně rád za to, jak se mužstvo prezentovalo nejen na ledě, ale i mimo led. Jak kompaktní tým hráči vytvořili a jak si přáli jeden druhému. I Richard Žemlička s Patrikem Volasem, které jsme museli před začátkem mistrovství světa vyřadit, byli součástí týmu a odvedli pro nás skvělou práci v přípravě,“ ocenil.

Reprezentaci se povedlo přesně to, co si její lodivod před turnajem přál: Aby se během cesty šampionátem zlepšovala. Jinak by si v play off nevyšlápla na Kanadu ani na Švédsko.

„Naše hra už byla taková učesanější, lepší. Hráči věděli, za čím si jdou. Vůbec to nebyla jednoduchá utkání, od čtvrtfinále hrajete každý zápas o všechno. Za mě obrovský respekt a klobouk dolů před hráči, jak to zvládli,“ smekl Augusta.

Hokejistů dorazila na tiskovou konferenci desítka – všichni, kteří působí v evropských klubech a nezůstávali tedy za mořem. Osmička hrdinů hraje doma, což udělalo radost i svazovému prezidentovi Aloisu Hadamczikovi.

„Za takový počet hráčů jsem rád. Na turnaji hráli velmi dobře a zkusili si, že můžou zůstat doma, a z domácího prostředí se taky připravit na velké zápasy,“ adresoval směrem k Vojtěchu Hradcovi, Tomáši Galvasovi, Matěji Maštalířskému i dalším, kteří drželi krok se světovou elitou.

Všichni mladíci, kteří se dostali k mikrofonu, kvitovali sílu české party.

Česká reprezentace do 20 let po zisku bronzu | Foto: Facebook Český hokej

„Od začátku jsme fungovali jako rodina, to byl hlavní klíč k úspěchu. Jeden za druhého bychom padli,“ pravil pyšně Hradec. „Byl to skvělý měsíc, kdy jsme žili pokupě. Myslím, že jsme si to všichni strašně užili,“ doplnil ho Sikora. A co benjamínek Adam Novotný? „Pro mě jako pro mladšího to byl neskutečný zážitek. Něco nezapomenutelného,“ rozplýval se.

Asistent trenéra Robert Reichel zmínil zajímavý příměr, k němuž ho opravňuje status legendy z aktivní kariéry. 

„Myslím si, že se vracíme někam do roku 98. Taková podobná atmosféra byla v kabině dřív. Věřím, že hráči ročníků 2006 a 2007, kteří si to prožili, to předají dalším, budou to mít podobné a povede se jim podobný úspěch,“ vyslovil přání směrem k následujícímu mistrovství světa, které se na přelomu let 2025 a 2026 uskuteční ve Spojených státech.

Jen aby parádní medailová sbírka neměla stejný následek jako ta (pravda, ještě o dost nablýskanější) seniorská z přelomu tisíciletí, která „pomohla“ český hokej a práci s mládeží ukolébat. Ať je výsledek přesně opačný.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace U20
• Mládež
• MSJ 2025