20. května 19:44
Ondřej MachDen před koncem skupinové fáze zná ortel. Trpaslík z Velké Británie po roce opět žuchne do nižší divize: v boji o přežití s Norskem krachnul, černému scénáři nezamezil ani nemocný tahoun Liam Kirk. „Těžko se to kouše, ale nesmíme se v tom utápět,“ soukal ze sebe v mixzóně kapitán Robert Dowd.
útočník, 36 let
Roberte, v čem se to v pondělí zvrtlo?
Samozřejmě je to hodně těžké. Šli jsme po nějakých bodech, chtěli jsme se mezi elitou udržet. Ale start se nám vůbec nepovedl, za pět minut jsme prohrávali 0:2. To se nemůže stát, jestli na této úrovni chcete vyhrávat. Pak už jsme tlačili káru do kopce.
Čím si vysvětlujete bídný vstup?
Norové na nás vlétli, my jsme zbytečně ztráceli puky. Na druhou stranu – existuje důvod, proč jsou tak dlouho na elitní scéně. Když chcete takový tým porazit, tak musíte hrát celých šedesát minut. To jsme nehráli…
Po roce zahučíte zpět do nižší divize. Bolí to hodně?
Je to velké zklamání. Jsme hrdý hokejový národ, byli jsme pyšní na to, že tady můžeme být a toužili jsme se zachránit. Těžko se to kouše, ale nesmíme se v tom utápět. Může nás to stmelit, příští rok se budeme chtít vrátit.
„Je to velké zklamání, jsme hrdý hokejový národ.“
Zase jste v Praze načerpali spoustu cenných zkušeností…
Jo, ale pořád je to frustrující. V některých zápasech jsme předváděli náš nejlepší hokej, jenže nakonec stejně padáme dolů. V tom je to smutné.
Co můžete říct o partě, kterou jste na šampionátu vytvořili?
Skvělá! Trenéři vybírali tým podle nějakých kriterií, chtěli jsme urvat alespoň jednu výhru. Zítra máme ještě jedno utkání, musíme se na něj rychle nachystat.
Vést svou zemi jako kapitán, to už vám asi z paměti nikdy nezmizí, ne?
Moc si toho vážím, je to pro mě opravdu pocta. Ale vnitřně mě pořád hrozně bolí, že jsme to nedokázali dotáhnout.
„Za posledních deset let jdeme masivně nahoru.“
Statečně jste čelili Kanadě, v rámci skupiny nevypustili jediný mač. To jsou pro britský hokej slušné vyhlídky...
Za posledních deset let jdeme masivně nahoru. Jen si vzpomeňte, že jsme tehdy byli ještě o dvě divize níž. V pěti letech jsme čtyřikrát hráli na elitním MS, to dokonale ilustruje, jakou jsme ušli cestu. Teď už se tady musíme jen usadit na delší dobu.
Praha a místní atmosféra si získaly vaše sympatie?
Úžasné město. Ale taky tahle aréna, fanoušci… To je něco neuvěřitelného. Vždyť na většinu zápasů ve skupině přišlo šestnáct nebo sedmnáct tisíc lidí. Strašně jsem si to užil.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz