Blümel o Dallasu, Jalonenovi i Dynamu: AHL podceňujeme. Dáš gól a mluví s tebou
Matěj Blümel slavící svůj první gól v NHL.
|
Foto: nhl.com
58 utkání v AHL, 44 bodů. A hlavně šest zápasů v NHL mezi hvězdami z Dallasu. Matěj Blümel má za sebou polovinu nováčkovského kontraktu na jihu USA a příští sezona pro něj může být klíčová. „Vím, že na NHL mám, teď jde jen o to, abych to prodal,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Hokej.cz.
„Plním si svůj sen,“ hodnotí Matěj Blümel své zámořské působení.
„I když jsem se z USHL vrátil domů a hrál jsem za Pardubice, stejně byl můj sen vrátit se zpátky a vybojovat si smlouvu v NHL. To se mi povedlo a určitě nelituju,“ popisuje svůj návrat za oceán. Po třech letech v extralize rovnou s podepsanou smlouvou.
Jak hodnotí první rok v AHL? „Sezona byla dobrá, úspěšná. Na druhou stranu se pořád se dají najít věci, které bych mohl zlepšit. V celé sezoně jsem měl výkyvy nahoru a dolů. V tomhle bych se chtěl posunout, abych byl ještě lepší.“
Překvapila vás náročnost AHL?
Spousta lidí říká, že AHL je jedna z nejtěžších soutěží na světě. Mně přišla NHL ještě o dva kroky náročnější. Ale jinak to sedí, ne nadarmo je AHL hned pod NHL. Pro mě osobně byl přitom start jednodušší, spadlo mi tam všechno, na co jsem sáhnul. Potom vám nepřijde zas tak náročné hrát. Jakmile ale přijde výkyv dolů, tak poznáte realitu soutěže.
V čem spočívá?
Máte 72 zápasů. A když vás povolají nahoru, znamená to další cestování navíc. My v Texasu třeba na všechny zápasy lítáme, protože soupeři jsou daleko. To je třeba jedna z věcí, na které jsem si musel zvyknout. Jen pořád ještě nemám rodinu, takže mi tolik nezáleží na tom, jestli jedeme na týdenní trip po hotelech, nebo jestli zrovna spím doma. Takhle zkrátka soutěž funguje, patří to k hokeji v zámoří.
NHL jste si zahrál v 6 zápasech. Bylo to nejlepší období letošní sezony?
Těžko říct, měl jsem i jiné části, které byly povedené. Zahrát si NHL je fantazie, splnil jsem si dětský sen. Bylo to super, ale v sezoně jsem měl i víc světlých momentů. Byly tam ovšem i ty horší. A to k tomu patří.
Matěj Blümel během premiéry v NHL. | Foto: nhl.com
Smlouvu s Dallasem máte ještě na rok. Jak vidíte své šance prosadit se mezi elitou?
Tahle sezóna mě hodně posunula. Ukázala mi, že se můžu hokejově srovnávat s těmi nejlepšími. Taky jsem si ale uvědomil, že musím být ještě daleko lepší. Vím, že budu ještě lepší, věřím si. Třeba to ukážu už na kempu. Vím, že na to mám, teď jde jen o to, abych to prodal. Už jsem o rok zkušenější, vím, do čeho jdu. Vím, co potřebuju. Těším se na to a uvidíme, jak to dopadne.
Co vám řekli na posezonních rozhovorech?
Že jsem měl povedenou sezonu s výkyvy nahoru a dolu. Byla to moje první sezona, vnímali mě jako nováčka, bylo to náročnější. Řekli mi: „Jsi blízko k prvnímu týmu.“ Ale já to beru tak, že je to pořád ještě daleko. Víceméně jsme se shodli na tom, že musím pořád dál pracovat. Mám na čem stavět, ale na konci dne záleží jen na tom, jak hraju, a jak dělám to, co po mně lidi v organizaci chtějí.
„Pořád ještě nemám rodinu, takže mi tolik nezáleží na tom, jestli zrovna jedeme na týdenní trip po hotelech.“
Oproti extralize to byl velký skok?
No, jako byl. Určitě byl. Mně přijde rozpis soutěže v extralize mnohem pohodovější. Samozřejmě pokud člověk jezdí na všechny srazy reprezentace, tak je v kombinaci s přípravou ta sezona možná ještě i těžší. Ale pro mě to tam bylo daleko náročnější.
Neviděl jste se hned v NHL?
Bral jsem AHL tak, že rozhodně nejde o krok zpátky. Ale možná i víc kroků dopředu. A co mě možná trochu mrzí? Tady v Česku se AHL trochu podceňuje. Lidi si řeknou: „Hm, on je v AHL, to není moc výhra.“ Ale za mě je AHL lepší soutěž než extraliga. Samozřejmě na to každý může mít názor svůj. Jen chci říct, že mi tady AHL přijde strašně podceňovaná.
Mělo by z AHL hrát víc hráčů za národní tým?
Těžko říct. Se mnou lidi z reprezentace komunikovali, pan Havlát mi volal a měli jsme nějakou dohodu. Potěšilo mě, že měl zájem. Ale k otázce: Já nejsem trenér, těžko můžu určovat, kdo by měl jet na mistrovství světa. AHL mi přijde těžší než extraliga, na druhou stranu mají trenéři v kempu před MS měsíc a půl kluky z extraligy. Vůbec se jim nedivím, že jim věří. Určitě je pro ně těžší povolat hráče ze zámoří, které klub uvolní až pár dní před akcí. Ti hráči neznají systém, nevědí, co po nich trenér bude chtít. Tím neříkám, že by neměli jezdit. Určitě můžou. Každopádně existují důvody pro i proti příjezdu kluků z AHL.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Víc mladých hráčů ale reprezentace potřebuje dlouhodobě. Myslíte si, že vůbec máme kde brát?
Určitě máme. Ale právě o tom mluvím: Já jsem se loni na MS prosadil. Ale co když se mi to povedlo díky tomu, že jsem byl v kempu celé dva měsíce? Trenéři měli šanci mě vidět každý den, v deseti přípravných zápasech… To strašně pomůže. A když jsem navíc chytl formu, když se vám daří, tak to tomu přispěje. Je rozdíl, jestli mladého kluka znáte, nebo ne. Na druhou stranu to je práce těch trenérů – oni musí určit, kdo je nejlepší pro tým.
„Já jsem se loni na MS prosadil. Ale co když se mi to povedlo díky tomu, že jsem byl v kempu celé dva měsíce?“
Jak jste tedy vnímal kritiku směřující na Kariho Jalonena po nepovedeném MS?
Já se takových věcí nerad účastním. Jsou tady dva tábory, jeden je pro trenéry, druhý je proti nim. Já jsem v tom prvním. Měl jsem možnost pod trenéry hrát, měl jsem možnost je poznat. A pokud se po deseti letech udělá konečně medaile, a potom se skončí ve čtvrtfinále, tak to podle mě není důvod pro vyhazov trenérů. Je to ale jen můj názor, snad ho můžu taky říct. Za mě by byla škoda o takové trenéry přijít.
V čem vám přišel Kari Jalonen dobrý?
Není to tak, že by byl úplně jiný… Bylo to o důvěře v hráče, dal nám nějaký systém. Všichni jsme hráli podle not, dodržovali jsme je. I Pasta s Krejčou (David Pastrňák a David Krejčí), kteří jsou NHL plejeři. Stejně to dodržovali. Přejeli jsme do útočného pásma a tam už jsme hráli s pukem… Bylo to nalajnované a vznikla z toho medaile. Samozřejmě se nám to dobře sešlo, měli jsme skvělý tým. Přijeli nám kluci z NHL, dva nejlepší, které teď na světě máme. To nám hodně pomohlo, zatímco letošní tým měl velkou smůlu. Dva lídři se jim zranili, přišli o výborné centry Sedláka a Chytila…. Je tam víc faktorů. Nemůžete se jen podívat na internet, že se prohrálo ve čtvrtfinále…
„Všichni jsme hráli podle not, dodržovali jsme je. I Pasta s Krejčou, kteří jsou NHL plejeři. Stejně to dodržovali...“
Trenéři v NHL fungují jak?
Celé prostředí je malinko jiné – prostě NHL, nejlepší liga světa. Ale na farmě mi to přišlo podobné, jako v nároďáku. Trenéři s námi mluvili, snažili se nám pomoct. Když je nějaký problém, společně to vyřešíte… I v NHL si nás asistenti brali stranou a pracovali s námi na zlepšení nedostatků. Vůbec jsem se nesetkal se špatným trenérem.
Takže dobře zvolená organizace?
Vůbec si nejde stěžovat, neměnil bych. Jo, mohl jsem hrát líp a být nahoře. Na druhou stranu Dallas letos neměl žádné zraněné, to se prostě stane jednou za deset let. A když už nějaká krátká zranění byla, tak povolali jen pět útočníků za celý rok. To je fakt málo, navíc každý z nás hrál v NHL jen 2-6 zápasů.
„Dallas letos neměl žádné zraněné, to se prostě stane jednou za deset let.“
Občas se o AHL říká i to, že jde o soutěž, kde je obrovská konkurence. Hráči si prý ani někdy naschvál nenahrají, berou akce na sebe. Je to tak?
Občas to tam zažijete. Ale asi se není čemu divit. Je to jen krok od NHL, dáš góla, a najednou jsi to ty, s kým mluví, že bys mohl být další na řadě. Pokud nahraješ, tak mluví s tím, kdo se trefil. Bohužel to tam tak chodí.
Na druhou stranu máte ale ještě vyšší motivaci se ukázat, ne?
Určitě. Mě to motivuje hrozně moc, každý den. Ale pokud vidím kluka do prázdné branky, tak bych mu to vždycky nahrál.
Matěj Blümel. | Foto: nhl.cz
Stihl jste se vůbec na letošek fyzicky připravit podle představ? Loni jste měl hodně perné léto.
Jo, zvládl jsem to. Věřil jsem svým kondičním trenérům a dělali jsme co nejvíc, co šlo. Popravdě jsem totiž ani nevěděl, do čeho jdu. Ptal jsem se všech kluků, kteří mi říkali, jak to tam bude vypadat. Ale stejně – pokud to nezkusíš, jako bys tam nebyl. Teď už jsem zase trochu zkušenější, už vím, jak bych se měl připravit. Jsou nějaké věci, které chci na léto změnit. Věci, kterým věřím, že mě zase posunou o level výš. Těším se na to, zatím se ještě cítím pořád trochu unavený. Ale bude to dobré. (usmívá se)
Minimálně máte víc volného času.
Loni jsem ještě dokončoval bakalářský titul. Bylo to šílené, do toho různé akce po mistrovství světa… Letos je to trochu klidnější, což je fajn. Teď mám skoro měsíc volno, nemusím trénovat. Už před pár lety jsem hodně propadl cyklistice, takže teď dost jezdím na kole. Není to tak, že bych nic nedělal. Chodím i na tenis, dělám věci, na které v sezoně nebyl čas. To si teď chci užít během čtyř týdnů. A potom se zase pustím do práce.
„Už před pár lety jsem hodně propadl cyklistice, takže teď dost jezdím na kole.“
České letní teploty jste měl v Texasu skoro pořád. Vyhovuje vám životní styl na jihu USA?
Člověk si zvykne, počasí je super. Je tam teplo celý rok, fakt skvělé. Kolikrát se ani nechce na trénink, ale počasí pomáhá, sluníčko vás nabije energií. Možná bych zmínil… Posledních pár měsíců už je to stereotyp. Trénink, domů, jídlo, odpočinek, zase jídlo, jít spát a připravit se na zápas… Jste v jednom kole. Pokud tam člověk nemá rodinu, tak je to těžší. Ale dá se to zvládnout.
Bodově i herně jste letos rozhodně nezklamal. Tak co cíle do další sezony?
Chtěl bych v Dallasu hrát co nejlepší hokej. Je důležité se co nejlépe předvést už v kempu. Ale nechci na sebe vytvářet žádný tlak. Chci hrát nejlépe, jak umím. A užít si to, protože přeci jen to může být i můj poslední kemp. Chci být zkušenější, a hlavně si to užít. Samozřejmě je cílem udělat NHL, ale musí se jít po malých krůčcích. Bylo by fajn mít víceméně vyrovnané výkony po celou sezonu a hrát podle mých představ. Věřím, že když tak budu hrát, tak mě to dovede tam, kde chci být.
„Samozřejmě je cílem udělat NHL, ale musí se jít po malých krůčcích.“
A kdyby přišla pozvánka na domácí MS v Praze a vy jste se mohl zúčastnit?
To by bylo super! Chtěl jsem přijet už letos, ale z Ameriky je to trochu těžší, čeká se, až skončí sezony oběma týmům. V době MS jsme ještě hráli play off. Ale kdyby byla možnost a trenéři mě chtěli, tak bych jel hnedka.
Loni jste na MS hrál vedle Červenky s Krejčím, v NHL vám na první gól nahrával Tyler Seguin. Měl jste podobné pocity?
Je to trochu jiné, na mistrovství hrajete za nároďák, jste tam tři týdny a pak už se třeba se spoluhráči nikdy v životě neuvidíte. Tak to vnímáte tak, že si chcete turnaj co nejvíc užít. V NHL jsou najednou hvězdy, které jste zvyklí sledovat v televizi. Za tři týdny na MS vám to ani nedojde, hrajete, jak nejlépe umíte, pro republiku. Ale v NHL vám to začne pomalu docházet: „Wow, hraju s těma hvězdama, na které jsem koukal.“ Je to takový hezký pocit.
„Kdyby byla možnost a trenéři mě chtěli, tak bych jel hnedka!“
Takže se dá říct, že rok v AHL vám přinesl spoustu důležitých zkušeností.
Proto se jí říká Development League. Ukáže vám to všechny situace, které vás potkají i nahoře v NHL. Může mi to do kariéry jenom pomoct, i kdyby měla pokračovat v Evropě.
Matěj Blümel.
Konkrétně v české extralize se letos dařilo Dynamu. Co říkáte na bronzovou sezonu rodného klubu?
Fandil jsem Pardubicím celou dobu. A úplně bych to nebral tak, že je třetí místo neúspěch. Samozřejmě chápu, že Pardubice míří na nejvyšší příčky a jsou ambiciózní tým. Ale že nevyšel titul letos? Nebyla to zas tak neúspěšná sezona.
Trenérská výměna pak zahýbala hokejovým prostředím…
Pana Varaďu znám, hrál jsem pod ním na dvacítkách, je to skvělý trenér. Vyhrál třikrát po sobě českou extraligu, to asi hovoří samo za sebe. Uvidíme, jak budou Pardubice hrát letos.
Udržoval jste s bývalými spoluhráči kontakt i na dálku?
Hodně. Často jsme si psali, volali. Díval jsem se na zápasy, oni se taky dívali. Řešili jsme hokej i další věci. Jsem za to moc rád.
„Úplně bych to nebral tak, že je třetí místo neúspěch. Samozřejmě chápu, že Pardubice míří na nejvyšší příčky. Ale že nevyšel titul letos? Nebyla to zas tak neúspěšná sezona.“
Ještě v listopadu jste si vlastně zahrál proti Lukáši Sedlákovi ve Philadelphii.
To bylo super. Dal jsem svůj první gól v NHL, pak jsme se potkali na jednom střídání. A Sedlo na mě při back-checku řval: „Kámo, gratuluju!“ Bylo to vtipné, ale i moc hezké od něj. Když potom šel do Pardubic, tak to byl pro Dynamo skvělý příchod. A jak tady hrál? Ještě lepší. Užíval jsem si hokeje, kdy jsem se na něj mohl dívat.
Myslíte, že se jeho partě podaří získat extraligový titul už letos?
Těžko říct. Všichni to viděli loni. Po první půlce se říkalo, že Pardubice vyhrají titul, že nemají konkurenci, že je favorit jasný. A nakonec vypadli v semifinále. Fakt záleží na tom, který tým nejlépe načasuje formu. Třinec nebyl v TOP 4 snad celou sezonu, ale pak najednou vyhraje ligu, protože prostě hraje skvěle play off.
Hokej bývá nevyzpytatelný.
Někdy to tak je. Zároveň čeká Pardubice těžká sezona – Spengler Cup, Liga mistrů. Budou mít náročný program, ale mají širokou základnu kluků, výborné hráče, skvělé trenéry. Nevidím důvod, proč by to nemohli zvládnout. Ale jak říkám, je to strašně těžké.
Share on Facebook
