„Bezmoc“ v juniorce? Jsme jen trenéři, rozhodují jiní, ví Vrbata. Play off začíná 1. září
David Vrbata
|
Foto: Petr Hřídel, hcmotor.cz
Před minulou sezonou opustil své rodné město i úvodní působiště trenérské kariéry. Když David Vrbata vyměnil Mladou Boleslav za České Budějovice, rozhodně nečekal, že první sezona na jihu Čech pro něj bude tak intenzivní. Intenzivní, ale přece jen úspěšná.
Vrbata v rámci proklamovaného restartu budějovické mládeže nastoupil k místním dorostencům, s nimiž splnil první a nejdůležitější cíl: Postoupil ze základní skupiny do vyšší nadstavby. Zanedlouho však dostal těžší úkol.
Zamířil k juniorce, která naopak těsně nepostoupila a v nižší nadstavbě se začala obrovsky trápit. Na posledním místě ztrácela i dvouciferný počet bodů, a tak se David Vrbata a Zdeněk Kutlák prohodili se štábem Radima Skuhrovce, aby týmu dodali potřebný impuls.
Povedlo se, byť velmi těsně – Motor si záchranu definitivně zajistil až v posledním kole.
Vrbata nyní u juniorů pokračuje a díky čerstvé zkušenosti by si podobné nervy v příštím ročníku rád odpustil. Juniorská extraliga však pokračuje v trenéry hojně kritizovaném formátu, a tak je dost možné, že v zimě zase někoho namočí do stejných starostí, jaké si prožili Jihočeši.
Mám pravdu v tom, že byste před sezonou netipoval, že bude až tak náročná?
To máte (směje se). Když jsme u dorostu splnili cíl, který jsme si vnitřně dali, a podařilo se nám postoupit do lepší poloviny, člověk si trochu oddechl, že se můžeme hodně věnovat tréninku. Přechodem k juniorce byl ale závěr opravdu náročný, hlavně po psychické stránce, protože jsme tři měsíce bojovali o holé přežití v extralize. Situace nás hodila do úplně jiné pozice, ve které jsme se museli soustředit na úplně jiné věci.
„Z pozice trenérů jsme změnili pár věcí, ale všechno bylo o tom, abychom v klukách nastartovali důvěru, že věci, které po nich chceme, jsou správné a dají se na nich dělat výsledky.“
Najednou před vámi stál úkol, abyste měli čistě výsledky a juniorku zachránili. Přitom jsme u mládeže, kde ještě výsledky nejsou prvořadé. Jaké to pro trenéra je, když takový úkol dostane?
U dorostu a juniorky už by výsledky měly hrát určitou roli. Kluci by se měli naučit vyhrávat a my bychom z těch nejlepších měli dělat rozdílové hráče. Mají tři sezony na to, aby přesvědčili, že můžou hrát dospělý hokej, takže s nimi musíme pracovat tak, jako by byli v chlapech. Nemůžou si jít jen tak zahrát s tím, že to nějak dopadne. Ale vrátím se zpátky k té otázce.
K vašemu nástupu v hodně obtížné situaci.
Z pozice trenérů jsme změnili pár věcí, ale všechno bylo o tom, abychom v klukách nastartovali důvěru, že věci, které po nich chceme, jsou správné a dají se na nich dělat výsledky. První měsíc to bylo takové oťukávání a pak podle mě kluci pochopili, že nám to určité výsledky přináší. Měli jsme šňůru vítězných zápasů, což jsme si pak táhli až do konce, kde byli kluci opravdu přesvědčení, že to funguje. Jsem rád, že to pochopili a že tam ke konci nechávali úplně všechno.
Radost juniorů Českých Budějovic | Foto: Martin Voltr
Drtivá výhra 9:0 nad Přerovem v klíčovém zápase posledního kola znamenala vrchol tohoto sebevědomí, o kterém mluvíte?
Je to možné. Když si na to zpětně vzpomenu, předtím jsme doma s odřenýma ušima porazili Hradec, ale kluky jsme za ten zápas vůbec nepochválili. Mluvili jsme o zklamání z předvedeného výkonu, body nám spadly do klína. Na základě toho si myslím, že si to kluci uvědomili. Před posledním zápasem probíhaly určité spekulace (dvoubodová výhra Přerova by zachránila oba týmy, pozn. red.), takže jsem rád, že jsme nikomu nedali záminku a zápas zvládli s úplně čistým svědomím. Bylo to vygradování té tříměsíční práce.
Nový formát juniorské extraligy jste odnesli, byť tedy nakonec ne fatálně. Tým těsně nepostoupil, ale pak přišla šňůra porážek a málem jste se z toho už nevyhrabali. Co si o systému soutěže myslíte?
Za mě není úplně šťastně nastavený. Když jsme u toho nebyli, klukům chyběl kousek k postupu do play off, a nakonec z toho byl boj o záchranu do posledního kola. Už pár let zpátky jsem v našem rozhovoru říkal, že je za mě nejspravedlivější systém hrát každý s každým napříč celou republikou. Není tak velká, aby se kluby nemohly poměřovat, a to za mě platí jak v extralize juniorů, tak extralize dorostu. Bavíme se s trenéry ostatních týmů a z 99 procent mezi námi panuje shoda, že by to takhle mělo fungovat. Ale my jsme jenom trenéři, o těchhle věcech rozhodují úplně jiní lidi. Za mě je to škoda, protože se pak okrádáme o konfrontaci napříč republikou.
„My jsme se tři měsíce víceméně připravovali ne tím směrem, že bychom se tréninkově zlepšovali, ale na konkrétního soupeře, abychom byli čerství a měli co největší šanci uhrát body. To asi není úplně správné.“
A pak je tady to nejdůležitější, práce na rozvoji mladých hokejistů. Myslíte si, že jste jí odvedli méně pod tlakem formátu soutěže? Hodně o tom mluvil plzeňský Petr Vojan.
Určitě. Měli bychom se celosezonně věnovat tréninku, který by kluky zlepšoval a postupně do nich dostával určité věci. My jsme se ale ty tři měsíce víceméně připravovali ne tím směrem, že bychom se tréninkově zlepšovali, ale na konkrétního soupeře, abychom byli čerství a měli co největší šanci uhrát body. To asi není úplně správné. Jakmile jsme měli po dlouhé sérii bez bodu díru v tabulce, soustředili jsme se čistě na výsledky. Kdyby se hrálo v dlouhodobé tabulce a měli bychom nahráno třeba dvacet bodů (po základních skupinách měly Budějovice na poslední Přerov náskok 23 bodů, pozn. red.), tak bychom trénovali úplně jinak a kluky rozvíjeli. V našich očích byla primární záchrana, abychom hráčům ročníku 2007, kteří k nám teď přišli k dorostu a jsou šikovní, dali šanci hrát extraligu juniorů.
Jak si tedy vysvětlujete, že formát soutěže zůstává neměnný? Jako trenéři nemáte rozhodovací pravomoc, ale plně věřím, že mluvíte s manažery ve svých klubech. A kluby rozhodují o tom, kdo bude českému hokeji vládnout. Mrzí vás, že svaz vaše připomínky nevyslyšel?
Já jsem v tom nějakou šestou sezonu a přijde mi, že je to pořád dokola. Kluby posílají návrhy, aby se soutěž upravila jedním či druhým směrem, každý má šanci se do nějakého data vyjádřit. My jsme letos za akademii Budějovic posílali návrh na podobu soutěží, proběhlo to i menší komunikací napříč kluby, kde se naše představy moc nelišily. Měli jsme sezení s reprezentačními trenéry všech kategorií, kde se řešilo, že by se soutěže daly upravit. Nestalo se tak. Říkám: Když budu mluvit za svoji osobu, ne za klub, tak bych soutěže v kategoriích juniorů i dorostu udělal celorepublikově a ještě snížil počet účastníků. Podle mě nemáme kvalitu na to, abychom v obou kategoriích měli tolik týmů.
David Vrbata | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
U juniorky pokračujete. Teď se asi hodně ostře nachystáte na první tři měsíce, abyste vybojovali horní skupinu, viďte?
Samozřejmě. Už od začátku letní přípravy a skládání týmu se bavíme o tom, že první tři měsíce budou stěžejní. A nejsme jediní, ví to celá extraliga juniorů. Vlastně nám 1. září začíná play off. Bude tlak na výsledky, protože kluby se budou chtít dostat do lepší skupiny. Kdo se tam dostane, má víceméně splněno a vzniká mu prostor pro práci s kluky bez ohledu na výsledky. Ve druhé skupině znovu bude největší tlak na samotné zápasy.
Rozdíl v tom tlaku mezi skupinami je opravdu diametrální.
Ano, některé zápasy nižsí skupiny třeba budou mít i větší kvalitu než ty v horní skupině. Zvlášť jestli zase někteří kluci odejdou do mužských soutěží a v juniorce budou dostávat šanci mladší hráči, kteří by tam jinak ještě neměli co dělat. Dokonce tam hráli i prvoročáci v dorostu, ačkoli si myslím, že tady nemáme takové hráče, kteří by mohli nastupovat proti klukům starším o tři čtyři roky. To podle mě degraduje soutěž. Kdyby se hrála dlouhodobě a ti hráči se do ní zapracovávali postupně, mohlo by to mít smysl. Já ale nejsem ten, kdo rozhoduje. Je na zvážení, aby někdo vyslechl lidi, kteří se u toho denodenně pohybují a kteří by mu řekli realitu, jak to funguje. Mluvím za sebe, na tohle jsem opravdu malý pán.
„Už od začátku letní přípravy a skládání týmu se bavíme o tom, že první tři měsíce budou stěžejní. A nejsme jediní, ví to celá extraliga juniorů.“
V uplynulém ročníku byl váš tým složený převážně z hráčů ročníku 2004, ale i mladší měli dost prostoru. Jak to bude vypadat v nové sezoně?
Když to vezmu ročníkově, budeme se snažit mít tým vyvážený, abychom měli určitou návaznost a nesháněli každý rok nové a nové hráče. Samozřejmě bude záležet na výkonech kluků, ale nechceme tým skládat jenom z dorazového ročníku. I když si myslím, že většina týmů v prvních třech měsících využije maximum starších hráčů, aby se dostaly do horní skupiny. Já říkám všem klukům, že každý má šanci a záleží na tom, jak s ní kdo naloží a jak se s ní popere. Mně je pak ve finále úplně jedno, jakého ročníku je hráč. Kdo na to bude mít, ten bude hrát.
Musíte lepit i nějaké mezery po hráčích, kteří vám odešli, a teď nemyslím z důvodu věku?
Odešel nám brankář Mařík, který jde do Finska. Na odchodu by měl být i Matyáš Humeník, i když ještě neví kam. Budeme pracovat převážně s kluky z našeho klubu. Teď máme v přípravě 26 hráčů a v průběhu léta ještě někteří přijdou na zkoušku. Co so budeme povídat: Tím, jak je týmů hodně, není na trhu moc kluků, kteří by tým opravdu posílili. Ty nejlepší z ročníků máme v zahraničí nebo jsou pod smlouvami v A-týmech. Musíme pracovat s tím, co máme, a připravit si kluky tak, abychom byli do sezony konkurenceschopní. Asi tři týdny před startem ligy bychom už chtěli pracovat s kluky, kteří tady budou celou sezonu.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
