Bělohlav mluví o Příbrami a rozebírá specifika 2. ligy. Kluků jsem se ptal...
Foto: Marek Sekáč, hcbilitygri.cz
Říká se, že 2. liga je z různých důvodů nejtěžší hokejová soutěž a v podobném duchu mluví také trenér Příbrami Radek Bělohlav. „Smekám před kluky, jak to zvládají. Ve 2. lize si domov moc neužijete, jdete z práce nebo ze školy rovnou na trénink," popisuje majitel tří extraligových titulů. V obsáhlém rozhovoru pro Hokej.cz však přišla řeč i na další zajímavá témata.
V osmifinále druhé ligy jste porazili Písek 3:0 na zápasy. Výsledek série vypadá jednoznačně, byl jednoznačný také její průběh?
Musím říct, že Písek hrál velmi dobře, navíc byli disciplinovaní, nepouštěli nás do přesilovek. Jejich trenér má u týmu obrovský respekt. Za mě parádní série i pro diváky, kteří to měli z pohledu cestování celkem blízko.
Písek je nevyzpytatelným soupeřem, že?
To máte pravdu. Třeba loni jsme u nich nevyhráli ani jeden zápas, nepatřili mezi naše oblíbené soupeře. Letos jsme se naštěstí připravili lépe.
Kde se podle vás osmifinále lámalo?
Začátek jakékoliv série play off je vždycky nervózní, ale nám se podařilo první zápas před domácími fanoušky po výborném týmovém výkonu zvládnout. Tady bych viděl jeden z klíčů našeho postupu, už kvůli tomu, že play off se ve druhé lize hraje jinak než ve vyšších soutěžích. Máte jeden zápas doma a k dalšímu jedete ven.
„Začátek jakékoliv série play off je vždycky nervózní."
Ve čtvrtfinále změříte síly s Vrchlabím, co od série čekáte?
Vždycky jsou to s nimi parádní zápasy. Mají zkušené hráče, kteří nastupovali ve vyšších soutěžích, což je znát. I loni jsme se s nimi v play off utkali a prakticky pokaždé to bylo o jednom gólu. Oba týmy spoléhají na šikovnost v útoku. Vrchlabí navíc před vrcholem sezony posílilo na brankářském postu.
Foto: Martin Rajgl, hcpribram.cz
Ostatně Tomáš Král neinkasoval přes čtyři zápasy v kuse. Budete se na něj speciálně připravovat?
Určitě koukneme na video, ale že bychom se chystali konkrétně na jedno jméno, to ne. Mám v týmu dostatečně zkušené hráče, kteří umí dát gól. Navíc už jsme se s ním letos potkali. Naším cílem bude mu chytání znepříjemnit.
S průběhem sezony jako celku panuje v Příbrami spokojenost, ne? Vyhnula se vám krize a v tabulce po základní části jste skončili jen deset bodů za našlapaným Táborem…
Chtěli jsme se na těchto příčkách pohybovat, takže ano, s dlouhodobým průběhem soutěže panuje spokojenost. Zároveň bylo naším cílem potrápit Tábor ve vzájemných zápasech o něco víc, než se nám nakonec podařilo. Jenže se z různých důvodů zrovna nesešla kompletní sestava, což je proti tak kvalitnímu soupeři samozřejmě vždycky znát.
„Proti Táboru se nám z různých důvodů nesešla kompletní sestava, což je proti tak kvalitnímu soupeři znát."
Zeptám se upřímně. Je vůbec Tábor s diametrálně odlišným rozpočtem i kádrem k poražení?
Samozřejmě se o to nejen my budeme snažit, ale upřímně řeknu, že Tábor se může porazit jen sám.
V Táboře jste v minulosti působil, jsou pro vás vzájemné zápasy speciální?
Jak se to vezme. Ani ne kvůli klubu jako takovému, ale spíš proto, že mají v kádru moje bývalé svěřence, a dokonce pár hokejistů, kteří byli v minulosti mými spoluhráči.
Tábor funguje v profesionálním režimu – s tréninky i dopoledne. Jak to máte v Příbrami?
My v profesionálním režimu primárně nefungujeme, ale kluci tu možnost mají. To znamená, že pokud chtějí, můžou přijít i dopoledne a absolvovat se mnou dvoufázový trénink.
„Pokud kluci chtějí, můžou přijít i dopoledne a absolvovat se mnou dvoufázový trénink."
Jaká bývá účast na dopoledních nepovinných trénincích?
Dost různá, někdy se nás sejde dvanáct, někdy i víc, jindy třeba sedm. Každopádně dopolední tréninky jsou přístupné rovněž juniorům z naší akademie, občas se na nich ukážou taky dorostenci.
Býval jste zvyklý na nároky spojené s profesionálním hokejem, teď je váš přístup k hráčům jiný, ne?
To víte, že je. Druhé lize jsem se musel přizpůsobit. Dokonce jsem se kluků ptal na to, jak mám reagovat. Prostě se k nim nemůžete chovat jako k profíkům. Nemají profesionální smlouvy, takže když je problém, nesáhnete jim na peníze a tak dále.
Foto: Tomáš Danko, hctabor.com
Znamená to, že jste s hráči větší kamarád, než byste byl například v extraligovém týmu?
To ne. Co se týká přístupu, chovám se ke klukům profesionálně a doufám, že to kvitují. Nicméně hokej na nejvyšší úrovni je pořád něco jiného.
„Dokonce jsem se kluků ptal na to, jak mám reagovat."
Příbram si zakládá na zapracování vlastních odchovanců do áčka, že?
Ano, tohle je náš cíl. V loňském play off za nás hráli právě někteří dorostenci a obstáli. Letos jsou starší, patří do juniorské kategorie, přičemž podařilo se nám je dostat na úroveň toho, že jsou schopni zastat adekvátní roli v prvním týmu, což je super.
V práci s mládeží vám předpokládám hodně pomáhá nově vybudované centrum pro off ice trénink…
Je to tak. Velký dík patří pánům Bláhovi, Kantorovi a Vinšovi, kteří se na tomhle projektu podíleli. A samozřejmě všem našim partnerům. Centrum jsme zprovoznili během letošní zimy a využívají ho všechny naše kategorie. Bylo by hodně dobré i v profesionálním hokeji.
Překvapila vás v něčem úroveň druhé ligy?
Především řeknu, že poslední dva, tři roky je soutěž neporovnatelná s tím, co bývalo dřív. Její úroveň šla hodně nahoru. Zkoušíme například kluky, kteří končí v extralize juniorů. I oni mají problém, aby se do týmu dostali.
„Poslední dva tři roky je soutěž neporovnatelná s tím, co bývalo dřív."
Není to spíš o tom, že juniorská extraliga pořád nemá takovou kvalitu, jakou by měla mít?
Zůstanu u toho, že kvalita druhé ligy jde nahoru. Máme v ní hráče, kteří hrávali v juniorských reprezentacích, měli našlápnuto k profesionálním kariérám, ale z různých důvodů dali přednost práci a studiu. Klobouk dolů před nimi, jak to zvládají. Druhá liga je strašně náročná soutěž, jdete z práce nebo ze školy rovnou na zimák. Domov si moc neužijete.
Kromě Příbrami působíte coby asistent u reprezentační osmnáctky. Je náročné skloubit obě pozice?
Vedení v Příbrami mi vychází vstříc, takže když potřebuju něco zařídit, je to na úkor mého vlastního volna. S tím nemám problém, práce u osmnáctky mě baví. Máte kluky, kteří jsou možná v tom vůbec nejlepším věku a chtějí na sobě pracovat.
S probíhajícím play off se nemůžu nezeptat, jak jste vnímal vyřazovací část sezony v hráčské kariéře?
Jako třešničku na dortu. Můj styl hokeje plný osobních soubojů byl do play off jako dělaný. Sice tělo vždycky dostalo hodně zabrat, ale užíval jsem si to. Navíc plné stadiony vás ženou k úplně jiným výkonům.
Ve sbírce máte tři extraligové tituly se Vsetínem. Na který vzpomínáte nejraději?
Těžká otázka. Každá sezona je něčím specifická a něčím výjimečná. Rád vzpomínám spíše na play off začátky v Českých Budějovicích, kdy jsme se rvali s top týmy té doby, kterými byly Vsetín nebo Sparta, a dokázali jsme jim jako mladí kluci konkurovat.
Share on Facebook
