39 zákroků a postup do extraligy. Vítězství bylo o to sladší, září Kalista

Michal Kalista | Foto: Kateřina Kundertová

Ačkoliv brankář Michal Kalista v základní části zasáhl jen do třinácti zápasů a do play off naskočil až v jeho průběhu, byl to nakonec právě on, kdo vychytal Českým Budějovicím postup zpět do extraligy. V rozhovoru se rozpovídal o tom, jak si užil postup, proč dostal v bráně přednost nebo jak vzpomínal na první finálové utkání, ve kterém musel střídat.

Michal Kalista

brankář, 20 let

2. liga 2024-2025

Z 10

V 4

P 3.55

Ú% 0

Michale, před týdnem jste vybojovali postup do extraligy. Už jste se vzpamatoval z oslav?
Jojo. Už jsem v pohodě. Teď od hokeje trochu odpočívám, brzy do toho ale zase vlétnu.

Vy nyní maturujete. Nestávalo se vám, že jste během hokeje myslel na školu a naopak?
Když jsem byl mimo stadion, tak jsem myslel čistě na školu. Když jsem přišel na stadion, vše ostatní jsem vypustil a soustředil se plně na hokej. Jsem rád, že mi to tak vyšlo a nepletlo se mi to.

Jak jste si užil přebírání trofeje pro vítěze Ligy juniorů?
Neskutečně moc. Je to můj největší zážitek. Budu si to pamatovat nadosmrti. Vzít ten pohár do ruky byl krásný pocit.

Do play off jste nastoupil až ve třetím zápase čtvrtfinále. Jak těžké pro vás bylo naskočit do rozjeté série?
Neřekl bych, že to bylo těžké. Věděl jsem, že na to mám. Řekl jsem si, že nezklamu, a věřil jsem si. Také mi pomohlo, že kluci hráli výborně a vedli jsme 2:0 na zápasy, díky tomu jsem nebyl nervózní. Řekl bych, že se mi to i celkem povedlo, a za to jsem rád.

První dvě utkání proti Porubě odchytal David Cinka, jenž vám poté v Ostravě kryl záda. Pak ale ze sestavy vypadl. Co se stalo?
Trenéři se po sérii s Porubou domluvili s trenérem brankářů Stanislavem Hrubcem, jak to bude dál. Před semifinále s Chomutovem byla chvíli pauza. Trenéři rozhodovali, kdo bude začínat, i podle toho, kdo měl největší formu na tréninkách, takže jsme měli šanci všichni tři.

Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz

Chomutov se v semifinále k tolika střelám na bránu nedostal. Máte raději, když jste hodně vytížen?
Asi můžu mluvit za každého gólmana, ale pro mě je lepší, když jsem v zápřahu a jdou na mě střely. Jsou i zápasy, kdy to tak není a kdy na brankáře moc střel nejde. Musel jsem se nějak zahřívat, hýbat se a nesměl jsem vypadnout z tempa.

V prvních dvou zápasech proti Pirátům jste sahal po čistém kontu, nakonec jste ale na konci inkasoval. To vás asi mrzelo...
Po zápase to zamrzelo. Vždycky jsem byl ale rád za vítězství. V play off jde o to vyhrávat a ne hrát na statistiky, takže jsem byl hlavně rád, že jsme vyhráli.

Ve třetím utkání už jste ale nulu vychytal, pomohlo vám to psychicky?
Ano. Byl jsem moc rád, že to konečně dopadlo. Byl jsem trpělivý a nakonec se mi to vyplatilo. Kluci mi blahopřáli, že už bylo na čase. To mi udělalo velkou radost a psychicky mě to povzbudilo. To bylo super.

Začátek finále se vám nepovedl. Poprvé jste inkasoval již v první minutě a nakonec jste v polovině utkání střídal. Jak jste ten zápas viděl?
Zápas mi nevyšel, musel jsem ho hned hodit za hlavu. Ono tam ani nebyl čas, abych se s tím nějak zaobíral, prostě mi to nevyšlo. Po zápase jsem se koukl, jak jsem ty góly dostal a co jsem mohl udělat lépe. Řekl jsem si: Dobrý, prostě mi to nevyšlo, beru na vědomí, že jsem dostal blbý góly, vyhrajeme další zápasy a už se tím nebudu zaobírat.

Michal Kalista a Štěpán Maleček | Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz

Třetí a čtvrté utkání proti Přerovu byla velmi vyrovnaná. Co z vašeho pohledu nakonec rozhodlo o vaší výhře?
Přišlo mi, že jsme víc chtěli a také se k nám přiklonilo štěstíčko. Nakonec nám to tam padlo, vybojovali jsme si to a bylo to i o tom štěstí.

V posledním zápase na vás ve třetí třetině šlo 19 střel. Byla pak pro vás oslava o to sladší, když jste svůj tým v kritické chvíli podržel?
Ano, to bylo fajn, protože kluci hráli celé play off výborně, takže jsem nebyl tolik vytížený a najednou až v posledním zápase na mě šel pořádný počet střel. Jsem rád za to, že jsem v posledním zápase, kdy toho na mě šlo hodně, tým podržel. Říkali mi to tak i trenéři. Jsem rád, že je jedno, jestli na mě jde dvacet, nebo čtyřicet střel. Nemá to žádný význam a vychytám to tak jako tak. Samozřejmě pak pro mě bylo vítězství o to sladší.

Na hokejových webech toho o vaší minulosti moc není. Koukal jsem ale, že jste chytal v Kanadě, je to tak?
Nene, v Kanadě jsem nechytal. Hrál tam brácha (obránce Radim Kalista za tým Kingsville Kings, pozn. redakce) a když mi bylo 16 let, tak jsme se na něj byli podívat. Tým mi dovolil, abych s nimi mohl ten týden trénovat.

Jak to tam na vás působilo? Byly ty tréninky jiné?
Do toho systému jsem úplně neviděl. Ten týden dělali klasické herní cvičení, které se moc neliší od toho, co děláme tady – klasické střílení, rovnovážné a nerovnovážné situace. Byla to ale fajn zkušenost. Byli tam hráči z Kanady a ze Švédska. Bylo dobré vidět, jak hrají hráči z jiných zemí.

Jak dlouho jste v Českých Budějovicích?
V Českých Budějovicích jsem čtyři roky. S Motorem jsem vždy trénoval, pak jsem ale byl poslán na hostování do kraje.

Jaké máte plány do budoucna, chtěl byste chytat za Motor i příští sezonu?
Tomu se nebráním, rád bych chytal nejvyšší ligu. Uvidíme, co bude.

Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• Liga juniorů
• J České Budějovice