Kouč volal na Hoffenheim. Táta? Kvůli jménu to dřív bylo těžké, přiznává Reichel

Kristian Reichel | Foto: ceskyhokej.cz

4. února 12:53

Ondřej Mach

• Reprezentace
• Švédské hry

Dvě dekády profičely a slavná nášivka je zpátky. Otec jako kapitán hromadil cenné kovy, uchvátil na zlatém turnaji století v Naganu. Synátor Kristian Reichel si proráží vlastní štreku, přes štaci v německém Mannheimu poprvé zabušil na reprezentační vrata. „Vybudoval jsem si svoje jméno,“ míní šestadvacetiletý útočník.

Kristian Reichel

útočník, 26 let

Reprezentace A 2024-2025

Z 3

G 1

A 1

B 2

Generální manažer Jiří Šlégr už na nominační tiskové konferenci prohlásil, že si s tátou hokejově nejste příliš podobní. Souhlas?
Myslím, že jsme úplně odlišní hráči. Táta byl víc technický, já to tahám na bránu. Možná jsem zdědil trochu čtení hry a vhazování, ale jinak bych řekl, že jsme jiní.

Konzultoval jste s ním něco před reprezentačním srazem?
Pobavili jsme se, když jsem včera přijel z Německa. Po zápase v Kolíně jsem jel rovnou domů, přijel jsem a dneska byl doma na obědě. Jen mi popřál hodně štěstí. Pak jsem jel do Prahy. Po repre pauze asi bude čas na jeden dva dny zůstat doma. Moc ho není, každá chvíle je drahá.

Jméno Reichel vás minimálně v očích veřejnosti nějakou dobu definovalo. Zahodili už lidi nálepku syna slavného otce?
Jo, asi když jsem odešel do Ameriky, nebudu lhát. První dva roky v extralize byly těžké, i proto, že se jmenuju, tak jak se jmenuju. Odchodem do zámoří jsem se od toho oprostil a dá se říct, že jsem si vybudoval svoje jméno, ne tátovo. Naučil jsem se hrát hokej jiným stylem, než hrál on. To mi pomohlo. Když jsem se vrátil do Evropy, tak mě to nabylo sebevědomím, že hokej hrát umím. Teď je to jen o tom, abych se prosazoval co nejlíp.

Kdy vás zastihla zpráva o nominaci?
Dozvěděl jsem se to, když jsme byli s klukama na fotbale na Hoffenheimu. To mi volal pan Rulík. Byl tam trochu hluk, tak se mě ptal, kde jsem. (usměje se) Byl to super pocit, když zavolal. Je to skvělé.

Takže jste fanoušek Hoffenheimu?
Je to náš partnerský tým, takže jsme měli lístky zadarmo od našich kustodů. Hrál tam Tottenham, šli jsme se podívat na dobrý fotbal. Je tam hodně Čechů, které jsme vyrazili podpořit.

V létě jste po sedmi letech zamával zámoří, teď ladíte na debut v národních barvách. Co cítíte – částečné zadostiučinění?
Jo, asi to byl správný krok. V Německu máme docela dobrou sezonu, daří se nám. Podívat se do nároďáku bylo jedním z mých cílů. Budu se snažit ukázat co nejlíp. 

Co první trénink? Radim Rulík se svěřil, že vysvětloval víc než na minulých kempech...
Je tady hodně nových kluků, musíme pochopit systém. Taktických věcí tam bylo trochu víc. Trénink měl tempo, byl docela rychlý.

Stočila se k početnějším řadám noviců řeč v kabině?
Neřešili jsme to. Možná tam byla lehčí nervozita u hráčů jako jsem já, že jsme tady poprvé. Je to trochu nezvyk. Ale hrajeme hokej jako všichni jiní, bude to v pohodě.

Narazil jste i na známé tváře?
S některými kluky už jsem hrál v juniorské reprezentaci, když jsem byl mladší. Buď jsme hráli spolu, nebo proti sobě. Známe se. V tom je to příjemnější.

Je znát, že Česko v průběhu aktuální sezony obhajuje titul světových šampionů?
Jo, asi jo. I když se na to tak nedívám. Je skvělé, že kluci minulý rok uhráli mistra světa, ale tohle už je jiná sezona. Jsme tady noví kluci a chceme se ukázat, porvat se o to. Pro nás je to super zkušenost, hrajeme o své triko. I pro mě je to splněný sen.

S jakým nastavením půjdete do Švédských her?
Beru to tak, že chci odehrát co nejlépe utkání, do kterých budu nasazený. Dopředu se výhledově nedívám. Dá se říct, že jdu zápas po zápasu.

S německou ligou už jste se v Mannheimu sžil? V lize jste třetí, navíc vládnete týmovému žebříčku produktivity...
Myslím, že mi hodně sedla. Hraje tam dost cizinců, styl je podobný tomu severoamerickému, což mi vyhovuje. Sice je to na větším hřišti, ale zase je na všechno víc času. Nemůžu si stěžovat.

A teď ještě přeřadit na vyšší mezinárodní úroveň...
Zase to bude o kousek výš, rychlejší, tvrdší. Budou tam nejlepší hráči z Evropy. Musím se na to dobře připravit.

Do budoucna, pořád v hlavě nosíte ideu se natrvalo zahnízdit v NHL?
Cíl je zahrát nějakou dobrou sezonu a třeba se ještě probojovat zpátky. Ale když to řeknu narovinu, tak se na to teď moc neupínám. Soustředím se na to, abych měl skvělou sezonu a pak na to navázal. Kluci tam odcházejí i starší. Šance je vždycky. 

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• Švédské hry