Chlapík o fotbale i pozornosti ve Spartě: Ve Švýcarsku jsem zažil šok

Filip Chlapík | Foto: HC Sparta Praha

13. prosince 18:22

Dominik Dubovči

• Extraliga
• HC Sparta Praha

Jako patnáctiletý už řádil mezi osmnáctiletými. Produktivní Filip Chlapík přitom v mládeži vystřídal čtyři kluby. Lídr Sparty je odchovancem Slavie, ale hrál i za Letňany a Liberec.

„Z nějakých důvodů jsem musel odejít na sezonu do Letňan. Pak se rozhodovalo, co dál, Liberec měl už v té době špičkovou akademii a chodili tam kluci z celé republiky, takže jsme se rozhodli pro Liberec,“ vzpomíná na roky 2011-2013.

„Byl jsem tam na ubytovně. Za mě to bylo super, strávil jsem tam nějakou část mládí, chodil jsem tam do školy a znám tam strašně moc kluků doteď. Vzájemné zápasy už pro mě ale speciální nejsou,“ říká Chlapík, který pomáhal vyřadit Tygry ve čtvrtfinále.

Filip Chlapík

útočník, 27 let

Tipsport extraliga 2024-2025

Z 24

G 7

A 9

B 16

Jak potom vzpomínáte na působení v Ottawě, kam jste se vyšvihl přes kanadskou juniorku?
Určitě převládají pozitiva, splnil jsem si dětský sen a zahrál jsem si NHL v 57 zápasech. Což kdyby mi někdo řekl v těch patnácti letech, tak k tomu absolutně nevěřím. Jestli mohlo být víc nebo míň... To už je kdyby. Ale za mě super, začal jsem tam vlastně chodit s mojí manželkou, takže máme taky společný vzpomínky.

Čím vás kabina NHL překvapila?
Co mě takhle napadne, tak asi ty hvězdy. Byl jsem tam dva roky s Karlssonem, Markem Stonem, Mattem Duchenem, potkal jsem tam Mariána Gáboríka. Takže spíš to, jak se chovají takové legendy, co hokeji dávají a jak se na dennodenní bázi připravují. Tahle zkušenost na tom byla nejzajímavější.

Slovák Gáborík si vás vzal pod křídla?
Bydlel na hotelu stejně jako já, takže jsme spolu byli fakt nonstop, pomáhal mi. Bylo skvělé s ním strávit nějaký ten čas a poznat ho jako člověka.

Filip Chlapík | Foto: HC Sparta Praha

V Ottawě byl loni i Jiří Smejkal. Přes léto se dost řešilo, že šel do Pardubic, proběhly i nějaké narážky na Instagramu...
Známe se dost dlouho. Než jsem měl děti, tak jsme se vídali víc, ale bavíme se i na nároďáku, jsem vždycky šťastný, že ho vidím. Beru ho za hodně dobrého kamaráda. Média to nepřevzala ideálně, někteří to popichování špatně pochopili. Ale já mu přeju to nejlepší. Jasně, určitě tam občas je i nějaké špičkování. Ale to je tak všechno, v zápase neřešíte, kdo je váš kamarád.

Cítíte, že je nějaká větší rivalita třeba s Pardubicemi? 
Myslím, že to je taková soutěživost každého hráče, kdy chcete porazit ty nejlepší. Samozřejmě tam mají velká jména, vždycky je lákavé proti TOP týmům vyhrávat. Já osobně se na takové zápasy vždycky moc těším.

Co rivalita Sparta vs. Slavia? Třeba i z fotbalového hlediska, někteří hokejisté chodí na Letnou často.
V kabině se fotbal určitě řeší, já teda českou ligu upřímně moc nesleduju, spíš koukám na světový fotbal. Ale když je derby, tak se dost řeší Sparta. Je skvělé, co dokázali s Ligu mistrů. A kluci na ně chodí, takže i derby Sparta – Slavia je pro nás vždy zajímavé.

Komu fandíte ze zahraničí?
Moje srdcovka je Real Madrid, ale hrajeme o peníze fantasy Premier League, takže na tu koukám asi nejvíc. A oblíbený tým? Mám rád Tottenham, což je asi takový nic moc.

A co vaše Liga mistrů? V posledním skupinovém utkání se vám podařilo vybojovat postup.
Je to skvělá možnost sehrát další kvalitní zápasy, cenné porovnání s ostatními soutěžemi. S fotbalem se to moc nedá srovnávat, ale hráči se na CHL těší. V hokeji je to už ve fázi, že chcete opravdu dojít co nejdál. Mám radost, že to není jenom o přípravě a zkoušení mladých kluků, ale že už to získalo prestiž.

Vraťme se ještě k vašemu působení v Ambri – ve Švýcarsku jste hrál s Michaelem Špačkem, bodově se vám oběma dařilo...
Jo, já na to vzpomínám strašně rád. Miluju přírodu a život tam byl fakt parádní.Jenže když jste na Spartě, je těžké najít něco lepšího v Evropě, kde by hokej fungoval na vyšší úrovni. A z toho jsem měl ve Švýcarsku malý šok. Nebylo to ale nic hrozného, hlavní důvod k mému návratu byl rodinný.

Narážíte na podmínky?
Já to nechci shazovat nebo něco takového. Beru to spíš z pohledu přípravy na zápas, kvality tréninků, kvality posiloven a vůbec celkově. Přišlo mi, že jestli chci dorůst jako hráč, Sparta je pro mě ta nejlepší volba, abych se zlepšoval.

Ambice jsou tady ale jasně dané.
Vždycky musí být nejvyšší, člověk chce uspět ve všem, co v životě dělá. Osobně ty cíle mám nejvyšší a doufám, že všichni ostatní okolo taky. Sezóna je ale hrozně dlouhá, důležité je, abychom se zlepšovali jak individuálně, tak jako tým. Žádné velké prohlášení nemám, ale doufám, že se budeme  všichni zlepšovat.

Filip Chlapík | Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz

Jak se vám s delším odstupem jeví sparťanské posily?
Za mě super. Jako kluci, i jako hokejisti, nemůžu říct špatné slovo.

Sedí vám klidnější povaha finských spoluhráčů?
Když přijdete do nového týmu, kde cizinců není moc, vždycky je to náročnější. Ale když máte po boku svého parťáka z rodné země, tak to vždycky strašně pomůže. Tak jsem to měl i já v Ambri. A Fiňáci jsou tady tři, pak máme Irvinga, skvělého Kanaďana, který se baví vesměs se všema. Takhle je to super a máme skvělý balanc.

Možná je v tomhle výhoda, že trenér Gross umí pracovat v mezinárodním prostředí...
Když se s ním bavíte, rychle poznáte, že to je skvělý a pozitivní člověk. Zkušenosti s trenéry jsou spíš takové, že když je nějaká krize, začne se panikařit. Pavel je skvělý v tom, že vše dokáže uklidnit. A výborně pracuje právě s cizinci. Musím teda říct – i z toho, co jsem zažil – na ně se vždycky trochu kašle, cvičení se popisuje v češtině... Tady se vždycky vysvětluje ještě zvlášť jim, což dost pomůže. A Pavel skvěle pracuje s hráči, vždycky víte, na čem jste. To je i pro mě důležité.

Je z pozice hráče spíš příjemné, kolik je pozornosti okolo Sparty?
Myslím, že je to hodně individuální. Někdo to má rád, někdo ne. Pak je to o tom, jestli reakce jsou pozitivní nebo negativní. Samozřejmě, když hrajete špatně, tak se to nerado poslouchá. A zase když hrajete dobře, tak je toho dost. Důležité je najít nějaký balanc a být vyrovnaný. Úplně nejlepší je tohle nečíst a věnovat se práci. Samozřejmě v dnešní době to úplně nejde vůči sociálním sítím. Ale za mě to je individuální. Někdo to má radši, někdo ne.

Filip Chlapík | Foto: HC Sparta Praha

Nejlépe tedy vypnete s rodinou, v přírodě?
Jsem asi typ člověka, který nemůže úplně přijít domů a neřešit hokej, když vím, že nedělám svoji práci dobře. Když nehraju dobře, je těžké být úplně v pohodě. Ale je fajn přijít domů, kde se na vás směje manželka s dětmi. Je to určitě příjemnější, než kdybyste přišli do prázdného bytu, kde nikdo není. Pak se v tom ještě víc topíte.

Co jste třeba s rodinou zvládl navštívit ve Švýcarsku? Byl na to vůbec čas?
Měli jsme skoro až moc volna, dojížděli jsme do Ambri jen 50 minut každý den z Bellinzony. Jezdili jsme po okolních jezerech, městech jako Locarno, Lugano. Byli jsme u jezera Como, do Milána jsme jezdili na fotbalové zápasy. Vyžití tam bylo fakt spousta a za mě to bylo úplně skvělé.

Celkově fandění u italských hranic muselo být parádní. I derby s Luganem je tam hodně vypjaté.
Derby s Luganem bylo fakt skvělý. Asi jediná škoda, že tohle není v Česku a v extralize chybí Slavia. Derby mají takový speciální náboj a tam to byl fakt velký zážitek, který nezapomenu.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC Sparta Praha