Martinec: Mohl jsem do NHL, ale… Rulíka registruju přes 25 let a Dynamo potřebuje kostru
Vladimír Martinec.
|
Foto: MS IIHF v ledním hokeji 2024
O Romanu Červenkovi se hodně mluví v souvislosti s dvoustým zápasem v reprezentaci. Tak Vladimír Martinec jich stihl 289, k tomu tři zlaté šampionáty a stříbra z olympiády i Kanadského poháru. Jako trenér navíc v letech 1998-2002 zažil nejslavnější éru českého hokeje. Jeho dnešní pohled?
„S námi jezdil třeba jen jeden novinář. Tenkrát byly jedny noviny a jeden televizní program. Hokej sice byl ve středu zájmu, ale ne tolik, jako dneska. Za padesát let šlo všechno podstatně dopředu. Kluci už počítají s tím, že jsou pod drobnohledem,“ porovnává Vladimír Martinec.
I v rámci svojí silné generace to byl výjimečný hráč. Čtyřikrát vyhrál Zlatou hokejku a je členem Síně slávy IIHF. Na MS v Praze bral zlato v roce 1972.
„V sedmdesátých letech jsme toho moc nekazili. Byli jsme první, nebo druzí.“
„V sedmdesátých letech jsme toho moc nekazili. Byli jsme první, nebo druzí. Když už jsme přivezli bronz, byl malér. Anebo v roce 1978, kdy všichni čekali, že budeme potřetí v řadě mistry světa – a my jsme v Praze skončili druzí,“ vzpomíná s úsměvem.
Tlak vnímali hokejisté Československa trochu jinak. „Sportovní hala v Holešovicích byla na velmi vysoké úrovni. Když se zaplnila až po střechu a fanoušci nás hnali za úspěchem, věděli jsme o nich. Měli jsme pocit, že pro ně musíme něco udělat.“
Jaké to má z Martincova pohledu dnešní trenér Radim Rulík? „Už v roce 1999 byl asistent Jardy Holíka u juniorské reprezentace. Pohybuje se na nejlepší úrovni přes 25 let, takže zkušenosti musí mít. A musí vědět, jak se chovají novináři i hráči. Protože i od přelomu tisíciletí už se doba změnila.“
Na MS v Praze přitom hraje nejstarší tým v historii Česka. „V devadesátých letech se trochu začaly bourat tréninková střediska mládeže, sportovní třídy a podobně,“ hledá Martinec příčinu toho, že nejmladší generace v reprezentaci chybí.
„Když jsem byl svazový sportovní ředitel v roce 2000, v NHL jsme měli skoro 80 hráčů. Z nich 20 bylo výjimečných. Teď jich máme ke třicítce, ale kdo z nich hraje velice důležitou roli v týmu? Pastrňák a pár dalších. Osmnáctka na MS prohrála s Kazachstánem i Slovenskem. Něco se zanedbalo… Lojza (Alois Hadamczik) se teď snaží něco udělat, tak uvidíme, jestli a kdy to přinese ovoce.“
Vladimír Martinec.
NHL blízko i daleko
Pak se ale Martinec ještě na chvilku vrátil k sedmdesátým létům. Vzhledem k tomu, jaké výkony kdysi předváděl na ledě, určitě by se v NHL prosadil podobně jako Nedomanský nebo bratři Šťastní.
„S Teslou jsme byli v roce 1977 na sérii čtyř zápasů proti mančaftům NHL, doplnili nás Ivan Hlinka a Jirka Bubla. My jsme nevěděli, která bije. Vůbec jsme nevěřili, že s nima můžeme hrát. Ale pak jsme si zvykli a v dalších zápasech už jsme hráli trochu lépe. Do Ameriky jezdilo i reprezentační béčko, ale hrálo spíše s amatérskými výběry,“ říká Martinec.
„Do NHL jsem mohl odejít 1981 po mistrovství světa ve Švédsku.“
Novinkou bylo třeba i užší hřiště. Do té doby jej Čechoslováci zažili pouze na Kanadském poháru 1976. „Byla tam spousta kontaktů, oni všechny souboje dohrávali. Možná tam bylo také příliš respektu z naší strany. Tehdy nám zkrátka chyběl pravidelnější styk se zámořským hokejem. NHL jsme prakticky neznali.“
Nepřemýšlel Martinec někdy o přesunu za oceán? „Mohl jsem tam odejít v roce 1981 po mistrovství světa ve Švédsku. Přemýšlel jsem, že bych šel do NHL s Ivanem Hlinkou, ale po měsíci se mi to v hlavě rozleželo a v létě jsem se rozhodl, že nikam nepůjdu. Letadla, cestování, pořád někde na zápasech… Neměl jsem na to sílu ani chuť.“
Slavný útok Šťastný, Novák, Martinec. | Foto: hcdynamo.cz
V Třinci se posily podřídí týmu
V sobotu byl Martinec v O2 aréně na zápase s Norskem, předtím ale nevynechal ani finále extraligy. „Sledoval jsem i venkovní zápasy, je škoda, že to Dynamu takhle uteklo. Ale to je hokej. V Pardubicích si musí udělat analýzu toho, co je potřeba zlepšit, aby jim to konečně klaplo.“
Po každé sezoně se v klubu změní docela dost… „To asi nechci hodnotit. Je potřeba najít takovou kostru a základ mančaftu, která bude držet při sobě. Před revolucí jsme tu měli Duklu Jihlava, pak Vsetín, teď Třinec. Všichni měli pevné jádro po několik let stejné, vítězné typy. K tomu vždy v Třinci přivedou pár hráčů, kteří se ale podřídí týmu. Na přelomu tisíciletí, když se povedlo Nagano a tři tituly za sebou, to bylo v reprezentaci podobné. Ale i v sedmdesátých letech na zlatých MS 1972, 1976, 1977. Měnilo se jen pár hráčů, kteří nás vždy skvěle doplnili.“
„Když jsme v roce 2005 vyhráli titul, měli jsme příkladné hráče z NHL. Ať to byl Hejduk, Bulis, Hemský nebo Rozsíval.“
„V Pardubicích je potřeba tuhle kostru vybudovat, není to jednoduché, protože se pět let motali vzadu, strachovali se o udržení extraligy. Když jsme v roce 2005 vyhráli titul, měli jsme příkladné hráče z NHL. Ať to byl Hejduk, Bulis, Hemský nebo Rozsíval, všichni šli příkladem kabině. Nasazením, soutěživostí. Ostatní se museli přidat. A měli jsme i skvělého brankáře."
„Užijte si hokejové MS s Tipsportem! Stačí jen začít, získat 500 Kč zdarma a hrát soutěže o ceny za 33 milionů!“
Share on Facebook
